Nehostinná cela s masivní mříží v okně bude po zbytek života domovem Marka P. (30) z Kostelce na Hané. Rozsudek, který před časem vynesl brněnský krajský soud, nabyl v minulých dnech právní moci. Státní žalobce ani trojnásobný vrah se totiž nakonec neodvolali, přestože o tom uvažovali. Informaci Večerníku potvrdila mluvčí brněnského soudu Klára Belkovová.
Nabytí právní moci je poslední tečkou za děsivým případem trojnásobné rodinné vraždy z dubna loňského roku. Nepovedený syn tehdy brutálním způsobem poslal na onen svět otce Jiřího (†57), bratra Víta (†24) a sestru Anetu (†22). Ušetřil jen nejmladší sestru Natálii (18).
Bodající monstrum
Marek P. se na vraždu rodinných příslušníků dlouho připravoval. Monitoroval jejich zvyky a doby, kdy odchází či se vrací z práce nebo ze školy. Pro krvavé drama si připravil dvě ostré dýky. Osudného dne pak ráno počkal, až otec odejde do práce, mladší setra do školy a starší sestra půjde venčit psa. Pak šel zúčtovat s bratrem Vítem. Sourozence ubodal v jeho pokoji. Jakmile se sestra Aneta vrátila z procházky se psem, vrhl se na ni. Ubodal ji hned v předsíni a tělo pak ukryl v kuchyni. Vytřel podlahu a čekal na další rodinné příslušníky.
Brousil a olejoval
Čekání si krátil broušením a olejováním speciálních nožů, bojového s čepelí dlouhou 20,5 centimetru a zákopového s čepelí 19 centimetrů. „Na internetu se dočetl, že pak lépe vnikají do obětí,“ prozradil šéf krajské kriminálky Jan Lisický.
Nejmladší ušetřil, ale zostudil
V poledne se vrátila ze školy nejmladší sestra Natálie. Tu jedinou ušetřil. Donutil ji ale svléknout se do spodního prádla, čímž ji zostudil, a zamkl ji na záchodě. Pak už čekal jen na otce.
Nedal rodiči nejmenší šanci
Jakmile se otec Jiří vrátil z práce, čekal ho stejný osud jako jeho dvě děti. První bodné rány mu syn zasadil v předsíni. Otec se pokusil o útěk, běsnící mladík ho však dorazil na zápraží. Pak se zamkl v pokoji a čekal. Zatýkajícím kriminalistům nekladl odpor. Soudní lékař pak v tělech obětí napočítal 250 bodných ran. Nejvíc, a to 104, jich zasadil sestře Anetě…
Nenávist, nenávist a zase nenávist
„Nenáviděl jsem je! Jejich vraždu jsem plánoval několik dnů, ale rozhodl jsem se až v ten den. Nenávist ve mně zvítězila, spáchal jsem to, co jsem spáchal. Už to nemůžu vrátit zpátky,“ přiznal s ledovým klidem před soudem a dodal: „Dnes už bych ale volil jinou cestu, za ty důsledky to nestojí.“
Jako důvod své nenávisti uvedl, že ho příbuzní bezdůvodně uráželi a vymýšleli si k tomu nejrůznější záminky. Otec ho prý údajně týral. Spouštěčem vražedného amoku pak byl fakt, že poté, co se rodina dozvěděla, že kvůli dluhům prodal za sto tisíc korun svůj podíl v rodinném domě, chtěla po něm, aby se do 48 hodin odstěhoval.
Na otázku, proč nezabil i nejmladší sestru odpověděl, že ta jediná se prý na něm tolik neprovinila.
Brutalita, jež nemá obdoby
Podle státní zástupkyně, které dal za pravdu i soud, nemá kostelecký případ co do brutality v historii moravské kriminalistiky obdoby. „Tento trestný případ nemá obdoby. V důsledku takto rozsáhlých zranění nebyli ani soudní znalci schopni určit pořadí ran. Ani jedna z obětí neměla šanci, aby útoky přežila,“ konstatovala předsedkyně trestního senátu Jaroslava Bartošová s tím, že šlo o brutální masakr. „Navíc jednal po předchozím uvážení a surovým a trýznivým způsobem,“ uvedla soudkyně.
Brutálnější než Dahlgren
Žalobkyně Eva Žďárská u soudu konstatovala, že za více jak 22 let praxe na státním
zastupitelství se s takovou brutalitou a tak surově vedeným útokem ještě nesetkala. Na dotaz novinářů, zda případ nepřipomíná deset let starou kauzu Kevina Dahlgrena, který v Brně zavraždil čtyři příbuzné, připustila, že ano, ale že kostelecký případ ho daleko překonává. „Já ho považuji za daleko závažnější,“ řekla žalobkyně Žďárská a dodala. „U Dahlgrena šlo o rodinu jeho tety, kdežto pachatel z Kostelce na Hané vyvraždil své přímé příbuzné. Doslova vyvraždil takřka celou rodinu. Ve srovnání s Dahlgrenem byl tento útok daleko brutálnější a trýznivější.“
Původně chtěl mírnější trest
U krajského soudu žádal ústy své obhájkyně co nejmírnější trest. Nejlépe by mu prý slušela mírná zabezpečovací detence. Jakoukoli duševní poruchu však znalci vyloučili. Přestože si vzal lhůtu na dovolání, nakonec se Marek P. proti doživotnímu trestu neodvolal a přijal ho. Odpykávat si ho bude podle dostupných informací střídavě na Mírově a ve Valdicích.
Bolest mají zahojit miliony
Podle přeživší sestry Natálie byl bratr už od patnácti let divný. S rodinou nekomunikoval, na chod domácnosti nepřispíval a spíše škodil. „Byl sebestředný, bezohledný a o nikoho se nestaral, jen sám o sebe. Říkal, že jsme mu zničili život a že za všechno můžeme my,“ zazněla u soudu její slova, která uvedla do policejního protokolu. Po bratru vrahovi žádala odškodné čtyři miliony korun za každého zavražděného člena rodiny a pět milionů za psychickou újmu, kterou jí přivodil. Soud jí vyhověl a kosteleckému monstru uložil zaplatit sestře devět milionů korun, se zbytkem nároku ji soud odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Zatíženi kletbou?
Rodina Marka P. je zřejmě stižena nějakým děsivým prokletím. Před lety se kvůli nevyléčitelné nemoci otrávila matka rodiny, po ní se pak oběsil nejstarší bratr.
