Kavárny vznikají a zanikají, Avatarka ovšem byla jen jedna. A její jedenáct let trvající historie plná nejen dobré kávy či zákusků, ale i pravidelných výstav a hudebních koncertů se začátkem letošního října definitivně uzavřela. V objektu na hlavním prostějovském náměstí již fungují noví provozovatelé, kteří kavárnu nejenže přejmenovali, navíc ji vedou docela jiným směrem.
Letos v létě uplynulo 11 roků, co v jediném antikvariátu na náměstí T. G. Masaryka otevřela knižní kavárna. V objektu, kde mimo jiné v minulosti působilo knihkupectví Votobia či jediný prostějovský antikvariát, začala naplno působit Iva Polická. Už od počátku se provozovatelka netajila touhou udělat z knižní kavárny skutečné kulturní srdce města. Navázala tehdy mimo jiné spolupráci se známým řezbářem a hudebníkem Miroslavem Srostlíkem Moravským. I díky tomu se v kavárně od počátku po celou dobu její existence pravidelně konaly mnohé kulturní akce. K těm nejvyhledávanějším patřily koncerty oblíbeného pianisty Eltona „Elly Jay“ Lodewyka, který mnohokrát hrál i jen tak na piano umístěné přímo na náměstí na zahrádce kavárny. Všichni procházející přitom kvitovali jeho produkci s velkým nadšením. Na kavárnu se skutečně postupem času nabalilo poměrně početné společenství podobně smýšlejících a často právě na kulturu zaměřených lidí.
Ještě letos na jaře zde velký zájem vzbudila výstava světoznámého fotografa Jana Saudka uspořádaná u příležitosti jeho 88. narozenin. Tomu všemu je však nyní konec. „Příští rok mi bude sedmdesát let a už je toho na mě zkrátka moc. S Avatarkou jsem prožila krásné roky, a dokonce s ní přežila i dobu covidovou. Zřejmě bych to nějak zvládala i nadále, nicméně provoz kavárny v duchu, jak bych si představovala, je pro mě nejen časově, ale i fyzicky velmi náročný. Hodně věcí se změnilo a moje tělo už prostě řeklo dost,“ vysvětlila Večerníku své důvody Iva Polická, která se současným provozovatelům nabídla s tím, že by jim vypomáhala s organizací výstav a hudebních vystoupení. „Po probíhající přestavbě však něco takového zřejmě již nebude možné. Čekala jsem sice, že naše další spolupráce bude užší, nicméně chápu, že si to noví provozovatelé chtějí dělat po svém. Mně už teď nezbývá než jim popřát hodně štěstí,“ uzavřela jedenáctiletou kapitolu nejen svého života Iva Polická.