Ukradl vám v posledních měsících někdo kolo? Vykradli vám dům, sklep či garáž? Pak za tím zřejmě stál někdo ze skupiny feťáků, kteří přežívali díky Monice Štůralové v domě na začátku Krasické ulice. Sestra drogového dealera Lukáše Šindýlka poskytovala v domě své neteře azyl komukoliv, kdo neměl kde bydlet a netajil se náklonností k drogám. Právě ona se společně s Jaroslavem Zdráhalem, Petrem Maťchou, Petrem Himlem a Jakubem Procházkou postavila uplynulé úterý 31. října před senát prostějovského soudu. Celá pětice společně okradla celkem 112 lidí, což je číslo, které prostějovská justice za posledních více jak deset let nepamatuje. Jisté je, že počet reálně okradených je nepochybně řádově vyšší, neboť ne každý krádež ohlásil na policii.

  

Tyto chlapíky a jednu ženu někdo pořádně podcenil. Feťácká banda z krasického „hradu“ kradla ve velkém po celém Prostějově navzdory faktu, že už v lednu byli policisty obviněni z celé řady trestných činů. Do vazby však bohužel neputoval ani jeden z nich, což jim umožnilo krást ve velkém dál...

Zaměřovali se přitom zejména na kola. To, co pro zlodějské feťáky znamenalo snadnou kořist, kterou následně prodali za pár stovek nebo někde pohodili, mělo pro jiné značnou hodnotu. A to rozhodně nejen materiální. „Nikdy jsem syna neviděla tak zoufalého a zlomeného, jako když vešel do sklepa a zjistil, že mu někdo ukradl jeho dvě kola speciálně upravená pro trailové sjezdy. Aby si je mohl pořídit, tak chodil i třikrát týdně na brigády, pracoval o víkendech i prázdninách. Činí tak opět. Nicméně ani po roce, co od krádeže uplynul, se mu stále nepodařilo vydělat dost peněz, a proto se svému velkému koníčku stále nemůže věnovat,“ přečetl hned na úvod soudce Petr Vrtěl dopis matky jednoho z celé řady poškozených.

 

Tři zůstávají na svobodě

 

Pouze dva nejaktivnější z pětice obviněných skončili za mřížemi. Konkrétně se jedná o Jaroslava Zdráhala a Petra Maťchu. Zbylá trojice si stále užívá svobody, přičemž nikdo nemůže zaručit, že v nastoleném životním stylu nebudou pokračovat. Minimálně to platí pro Petra Himla a Moniku Štůralovou, u Jakuba Procházky viněného z jediného skutku je tato pravděpodobnost přece jen výrazně nižší.

Celá pětice byla společně obžalována z celkem 71 krádeží, při nichž se vloupávali do nejrůznějších domů, na které narazili při svých vycházkách Prostějovem. Škodu přitom způsobili rekordnímu počtu 112 poškozených. Jednoznačně nejaktivněji si počínala dvojice Jaroslav Zdráhal a Petr Maťcha. Obžaloba je přitom natolik rozsáhlá, že u soudu z praktických důvodů nebyla ani celá přečtena. Jisté je, že všichni obžalovaní se před senátem ke všem skutkům doznali, přestože v minulosti mnohé z nich popírali. Učinili tak s nadějí na možnost nižšího trestu, soud však pečlivě zvažoval, zda je něco v jejich případě přijatelné.  

 

Kradl už od mládí

 

Vůbec nejaktivněji z celé skupiny vystupoval Jaroslav Zdráhal. Čtyřiadvacetiletý feťák pocházející z Přemyslovic hned na úvod odmítl veřejně prozradit, od koho si kupoval pervitin, a případně tak zabránit dalšímu šíření této nebezpečné drogy po Prostějově. „Pervitin beru asi sedm let, bydlel jsem s mamkou, ale začal jsem okrádat i ji a jejího nového přítele, takže jsem se musel odstěhovat. Vždycky, když jsem si vzal, tak jsem se cítil nesmrtelný, nikdy jsem nepřemýšlel, co bude dál…,“ shrnul své počínání Zdráhal, který byl poprvé odsouzen už v roce 2015, kdy mu bylo 16 let. Už o čtyři roky později poprvé putoval do vězení. Stalo se tak poté, co na náměstí E. Husserla zmlátil svého kamaráda, kterého následně obral o mobil. Z vězení byl propuštěn v listopadu 2020, velice brzy však navázal na svůj předchozí životní styl. Přitom projevil neobyčejnou drzost. Kuriózní bylo, že mimo jiné vykradl i dům v Havlíčkově ulici nacházející se jen pár metrů od sídla Městské policie Prostějov. V krádežích pokračoval, přestože jej policisté chytili, jak jede na jednom z kradených kol. Kromě vězení jej očividně nemohlo nic zastavit.

 

Kdo zaplatí škodu?

 

Jaroslav Zdráhal dle svých slov počítá až s desetiletým trestem. „Matka je jediný člověk, který nade mnou stále nezlomil hůl. Ve vězení bych si rád dodělal školu, a jakmile to bude možné, tak i pracoval,“ sliboval. Soudce však byl přesto k slibované náhradě způsobené škody všem poškozeným značně skeptický. „Pokud se mají peníze ve větším množství dostat k lidem, které jste okrádal, bez finanční výpomoci matky, otce či někoho z vaší rodiny to nebude možné. Je někdo z nich na to připraven?“ byl zvědavý Petr Vrtěl, pádné odpovědi se však v tomto případě nedočkal.

Stejně jako Zdráhal, nebyl ani o sedm let starší Petr Maťcha u soudu žádným nováčkem. Nedávno byl i on odsouzen za loupež, když jednoho ze svých feťáckých kamarádů zmlátil teleskopickým obuškem a z „hradu“ ho vyhodil nahého na ulici. Následně mu z auta vzal brýle i obnošené značkové bundy a trička. Učinil tak navzdory tomu, že byl kvůli krádežím už odsouzen k obecně prospěšným pracím.

Přestože se všichni obžalovaní ke všem krádežím u soudu doznali, rozsudek v této nebývale rozsáhlé kauze ani po celodenním dokazování nepadl a hlavní líčení muselo být odročeno.