V Nemocnici AGEL Prostějov připomínají nejen důležitost a správnost užívání antibiotik, ale také varují před jejich nadužíváním.

Antibiotika jsou zcela "jiné léky" – ovlivňují totiž nejen pacienty, ale mají významný přesah do společnosti a prostředí ve smyslu epidemiologické bezpečnosti. Antibiotika by se měla indikovat s rozvahou a to pouze na bakteriální infekce, nikoliv na infekce virové, na teplotu, případně na vysoké zánětlivé ukazatele či na kultivační nálezy bez klinického projevu.

„Bohužel s takovou praxí, kdy jsou antibiotika podávána zbytečně, se setkáváme každodenně. Dříve všeobecně platilo, že pokud si lékaři nejsou jisti, tak je lepší antibiotika podat. Dnes je však myšlení naprosto opačné a i když bez antibiotik nelze v současné medicíně fungovat, je potřeba si je hýčkat, chránit a podávat je uvážlivě a s rozvahou, aby byla  zachována pro budoucí generace. Antibiotika jsou totiž jedny z nejdůležitějších skupin léků, jedná se o přelomový objev 20. století, který znamenal zásadní převrat v léčbě infekčních onemocnění!“ vysvětluje MUDr. Mgr. Ivana Kohnová, primářka Laboratoře lékařské mikrobiologie Nemocnice AGEL Prostějov.

Antibiotika by rozhodně neměla být užívána pro jistotu nebo dokonce preventivně, protože jejich neopodstatněné podávání má více negativních dopadů než těch pozitivních. Kromě nežádoucích účinků na lidský organismus je jedním z největších problémů při nadužívání antibiotik vznik tzv. antibiotické rezistence (odolnost bakterií vůči antibiotikům), na kterou jsou bakterie fylogeneticky dokonale připraveny. „U každé skupiny nově objevených antibiotik bylo pouze otázkou času, kdy bakterie svou skrytou zbraň, tedy rezistenci, na ně “vytáhnou”. Dá se s nadsázkou říci, že ještě jsme ani nevěděli, že proti bakteriím budeme používat antibiotika, ale bakterie už dávno věděly, jakým mechanismem se budou proti nim bránit,” dodává MUDr. Mgr. Ivana Kohnová.

Jestliže se antibiotika v dnešní době podávají ve velkém množství a příliš často, vytvářejí tzv. selekční tlak na bakterie a tyto se vůči nim stávají rezistentní, a to prostřednictvím různých mechanismů – např. produkcí enzymů, omezením vazby antibiotika na cílová místa, snížením propustnosti bakteriální membrány, „vyplivnutím“ antibiotika z buňky apod… Když podávaná antibiotika zničí citlivou populaci bakterií, je tato záhy nahrazena novou bakteriální populací, která je už vůči tomuto prvnímu antibiotiku rezistentní. Proti těmto bakteriím pak bývá logicky v terapii použito širší spektrum antibiotik, proces se stupňuje a výsledkem je selekce zmiňovaných rezistentních, multirezistentních či panrezistentních  kmenů.

„Pokud jsou bakterie rezistentní na antibiotika, dlouho si tuto vlastnost uchovávají, aby přežily. Nicméně po určité době, zejména jakmile přestane působit selekční tlak, může se stav rezistence pomalu “vytratit”, tedy bakterie opět mohou být vůči některým antibiotikům citlivé.  A to je principem našich doporučení omezit podávání antibiotik na únosnou mez a tím snížit selekční tlak,” doplňuje MUDr. Mgr. Ivana Kohnová, primářka Laboratoře lékařské mikrobiologie Nemocnice AGEL Prostějov.

Vzhledem k tomu, že se antibiotika podávají nejen v humánní medicíně, ale hojně i ve veterinární oblasti, vzájemně se prolíná šíření vyselektovaných rezistentních kmenů, které se dostávají se do životního prostředí (cestou odpadů, splašků apod.), a tím ovlivňují ostatní živočišné druhy a ekosystémy, které jsou zase zdrojem této rezistentní populace bakterií.

„Obecně platí, že vzestupný trend antibiotické rezistence je globálním problémem. Ale tím, že se my odborníci stále snažíme propagovat cílené a uvážené podávání antibiotik, tvoří se nové doporučené postupy a plošně se vzdělává odborná i laická veřejnost, věříme, že tento trend můžeme ještě  zvrátit a změnit  nebo alespoň zastavit. Proto je nesmírně důležité si tuto problematiku neustále každoročně připomínat a nabádat  ke správnému užívání antibiotik,“ uzavírá MUDr. Mgr. Ivana Kohnová, primářka Laboratoře lékařské mikrobiologie Nemocnice AGEL Prostějov.