Byla to hlavní událost uplynulého roku. Po více jak pěti letech, co město Plumlov požádalo o zapsání svého zámku na seznam Národních kulturních památek, vláda tento návrh schválila. Plumlovský zámek se tím po prostějovském Národním domě stal teprve druhou památkou s nejvyšší možnou ochranou státu na Prostějovsku. Vedení Plumlova si od toho slibovalo zejména peníze na dlouho plánovanou opravu fasády. Večerník zajímalo, jak se věci v celé záležitosti vyvinuly…
Přizvání zdejšího zámku do elitní společnosti znamenalo nejen pro obyvatele Plumlova důvod k oslavám. „O něco takového jsme bojovali minimálně šest let. Jsme hrdi na to, že zámek byl povýšen na něco, čeho má smysl si všímat a co je nyní už oficiálně zásadním způsobem důležité pro celou naši republiku,“ radovala se plumlovská starostka Gabriela Jančíková.
Kromě nepochybného symbolického významu si město od jmenování zámku Národní kulturní památkou slibovalo zejména přísun nezbytných peněz. Ostatně již před sedmi lety byl dokončen projekt na celkovou opravu fasády zámku včetně restaurátorských prací na sloupech a obnovy štuků. Počítá se v něm i s výměnou oken a úpravami nádvoří zámku. Jeho realizace je však stále v nedohlednu. Její náklady totiž byly v roce 2016 vyčísleny na 95 milionů korun. Jaká by byla jejich výše za současných podmínek lze jen obtížně odhadovat. „Pokračujeme ve shánění peněz, existuje naděje na zisk dotace ve výši osmapadesáti milionů korun, nicméně nerada bych to v tuto chvíli zakřikla. Definitivně by mělo být jasno začátkem příštího roku,“ zareagovala plumlovská starostka na aktuální dotaz Večerníku.
