Jedni se snaží třídit a druzí jim to kazí. Tak by se dal zhruba popsat přístup Prostějovanů ke třídění odpadu do velkých hnědých kontejnerů rozmístěných po městě. „Bydlím na Šárce a ke kontejneru s bioodpadem, který stojí na okraji sídliště, to nemám úplně blízko. Přesto k němu chodím se zbytky zeleniny poměrně často. Jenže kromě trávy či jehličí v něm často objevím třeba polystyren či flašky od piva. To pak člověku vrtá hlavou, jestli něco podobného má vůbec smysl,“ svěřil se se svojí dlouhodobou zkušeností jeden z Prostějovanů.  

Svoz bioodpadu z kontejnerů rozmístěných na sídlištích a u bytových domů se potýká s problémy. „Neukáznění obyvatelé sídlišť často nádoby využívají k ukládání směsného komunálního odpadu, který do bionádob nepatří a tím znehodnocují odpovědné chování ostatních obyvatel, kteří poctivě bioodpad třídí,“ potvrdila referentka mediální komunikace prostějovského magistrátu Anna Kajlíková s tím, že tento odpad je potom bohužel nutné svážet a ukládat jako směsný komunální odpad, který končí na skládce nebo ve spalovně v Brně.

Stejný problém se objevil i u devíti polopodzemních biokontejnerů, které byly po městě rozmístěny loni. „Tímto bychom chtěli důrazně apelovat na obyvatele, aby do bionádob skutečně ukládali pouze odpad, který tam patří, tedy biologicky rozložitelný. Zejména upozorňujeme, ať občané bioodpad neukládají do popelnic v igelitových pytlích!“ vzkázala Anna Kajlíková.

Třídí se už deset let

Třídění bioodpadu v Prostějově se rozjelo v roce 2011. Jeho hlavním cílem bylo snížení množství směsného komunálního odpadu. V rámci realizace projektu byly zakoupeny první nádoby na bioodpad a kompostéry, které byly bezplatně zapůjčeny občanům města. Kompostéry se půjčovaly pouze v roce 2011. V jejich pořizování a poskytování občanům se již dále nepokračovalo, jelikož spousta Prostějovanů měla tendence si je odvážet na chaty a chalupy mimo Prostějov. Nádoby na bioodpad se od roku 2011 vypůjčovaly ještě pětkrát. Celkem bylo poskytnuto 700 kusů kompostérů a 2 093 kusů nádob pro svoz bioodpadu. „Svoz bioodpadu z nádob probíhá celoročně, a to jednou za čtrnáct dnů dní v pátek s tím, že polovina města v lichý a polovina v sudý týden. Jde o vytříděnou složku komunálního odpadu, tudíž je jeho svoz a likvidace součástí místního poplatku. Nic navíc občan neplatí,“ upozornila Anna Kajlíková.

 V letech 2019 a 2020 statutární město Prostějov část vypůjčených bionádob bezúplatně převedlo do vlastnictví stávajících uživatelů. „V darování nádob bude magistrát pokračovat i v letošním roce. Další nákup nádob na bioodpad se však v dohledné době neplánuje,“ dodala Kajlíková s tím, že každý, kdo má zájem, může si nádoby koupit sám. 

Co ukládat do bio nádob?

Do bio nádob patří tráva, drny, listí, jehličí, zbytky rostlin, kořeny a listy zeleniny, shrabky ze záhonů a trávníků, zemina z květináčů, odpad z řezu keřů i stromů (nastříhaný či štěpkovaný), kusové dřevo včetně přirostlé kůry, nepřirostlá kůra, seno, sláma, piliny, zbytky zeleniny, ovoce, odpad z kuchyně rostlinného původu, spadané ovoce (prokládat trávou a řezem z keřů), pytlíky od čaje a kávová sedlina.

Co do bio nádob nepatří?

Tekuté zbytky jídel, oleje, odpad z kuchyně živočišného původu, maso, kosti, uhynulá zvířata, biologicky nerozložitelné a jiné odpady. Po dohodě s kompostárnou neukládejte do popelnic ani skořápky z vajíček.

bioodpad svezený ze sběrných nádob

rok      2011    2012    2013    2014    2015    2016    2017    2018    2019                2020

tuny     8,71     195,99 248,40 492,11 496,11 626,20 668,46 597,37 885,89            852,62