Úřad práce ČR evidoval ke 30. červnu 2024 v Olomouckém kraji celkem 15 983 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 30 vyšší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byl vyšší o 2 533 osob.

Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně stagnoval na hodnotě 3,8 procenta a byl tedy o 0,2 procentního bodu vyšší než v celé republice. V meziročním srovnání se podíl nezaměstnaných v kraji zvýšil o 0,6 procentního bodu a jeho červnová hodnota byla nejvyšší od roku 2017. Od začátku roku zajistil Úřad práce rekvalifikace pro více než dvojnásobek lidí než vloni, roste zájem i o digitální vzdělávání.

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Olomouckého kraje byl během června tentokrát rozdílný – zatímco na Jesenicku a Šumpersku nezaměstnanost klesla, v okresech Olomouc, Prostějov a Přerov se počet nezaměstnaných zvýšil. K největšímu absolutnímu snížení počtu nezaměstnaných došlo v horském okrese Jeseník (o 81 osob), naopak největší nárůst nezaměstnanosti jsme zaznamenali v okrese Olomouc (+ 117 osob). „Červnový vývoj nezaměstnanosti v Olomouckém kraji byl poněkud překvapivý – jedná se o měsíc, kdy pravidelně ještě dochází k poklesu nezaměstnanosti. Nárůst nezaměstnanosti o tři desítky osob sice není nijak dramatický, ale naposledy došlo k červnovému zvýšení nezaměstnanosti před 15 lety, v krizovém roce 2009. Přitom zaměstnavatelé nabízeli v červnu více pracovních míst než před rokem,“ objasňuje ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Olomouci Vlastimil Přidal. Podle něj mezi důvody, proč nezaměstnanost v Olomouckém kraji více neklesla, patří určitý pokles poptávky po výrobcích a službách podniků a jejich celková opatrnost ohledně budoucích investic. Úřad práce eviduje také zvýšený počet živnostníků, kteří přerušili či ukončili svou podnikatelskou činnost. „Zajímavé jsou také rozdíly ve vývoji nezaměstnanosti v jednotlivých okresech kraje. Zatímco na Jesenicku se počet nezaměstnaných snížil o 7 procent, což je největší procentuální pokles ze všech 77 okresů v ČR, na Olomoucku naopak nezaměstnanost vzrostla o 2 procenta. Je to 6. nejvyšší nárůst v celém Česku,“ dodává Přidal. Upozorňuje, že z hlediska zájmu o jednotlivé profese jsou na trhu práce značné rozdíly. „Výrazný převis nabídky pracovní síly nad poptávkou evidujeme u administrativních pracovníků nebo u asistentů pedagogů či marketingových specialistů, i když předpokládáme, že u těchto pozic se pohyb na pracovním trhu realizuje hodně mimo naši evidenci. Naopak největší převis poptávky po pracovní síle je v profesi obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů, kde si statisticky může jeden uchazeč o zaměstnání vybírat z 23 volných míst. Dále evidujeme silnou poptávku po svářečích kovů, učitelích odborných předmětů, skladnících a obsluze vozíků, řidičích nákladních automobilů, zdravotních sestrách, lékařích, kuchařích, elektromontérech, kovářích, nástrojařích a ostatních strojírenských dělnických profesích,“ shrnuje ředitel Vlastimil Přidal.

Co se týká přímo Prostějova, tak na zdejší pobočce Úřadu práce ČR bylo na konci června hlášeno 2 188 lidí bez práce, z toho 1 239 žen. Firmy na Prostějovsku hlásí 1 006 volných pracovních míst a podíl nezaměstnaných osob se zvýšil na 3,0 procenta.

Počet lidí, kteří v Olomouckém kraji absolvovali některý z rekvalifikačních kurzů, je za první pololetí roku 2024 více než dvojnásobně vyšší než za loňský první půlrok. Kromě toho také již téměř tři sta osob využilo některý z mnoha kurzů v oblasti digitálního vzdělávání (tj. téměř 15x více než ve stejném období loni).

Uchazeči a zájemci o zaměstnání se účastní zejména počítačových kurzů (od základů obsluhy počítače až po školení pro testery, webmastery a programátory), ale i školení, v nichž se učí využívat moderní technologie ve výrobě a službách (datová analýza, marketingové dovednosti, lektorské dovednosti, obsluha a programování CNC strojů, práce s konstrukčními programy pro techniky ve stavebnictví, pokročilá diagnostika poruch vozidel pro automechaniky, využití umělé inteligence v nejrůznějších profesích a podobně).

K největšímu procentnímu nárůstu podpořených osob došlo u vzdělávacích aktivit financovaných z Národního plánu obnovy. Uchazeči a zájemci o zaměstnání oceňují jak možnost absolvovat krátké, na konkrétní dovednosti zacílené kurzy, tak rozsáhlejší kurzy a rekvalifikace od renomovaných vzdělavatelů, které by pro ně bez příspěvku Úřadu práce byly finančně nedostupné.