Je v Prostějově dostatek veřejné zeleně, nebo její množství a úroveň zaostávají za ostatními městy našeho formátu. Tak o těchto věcech se jak mezi veřejností, tak i odborníky a také politiky vedou mnohé diskuse.
Je pravdou, že v posledních desetiletích zmizely z Prostějova stovky stromů, keřů a na mnohých dříve zatravněných plochách vznikla postupně betonová parkoviště nebo bytová výstavba. Na druhé straně si musíme uvědomit, že město nechalo naopak vysadit stovky nových stromů včetně tisíců keřů, vznikly nové květinové záhony a podobně. Tak jak to vlastně je? Na to by mohl odpovědět nový generel veřejné zeleně v Prostějově.
Radní na svém úterním zasedání schválili Studii sídelní zeleně, kterou nechal zpracovat odbor rozvoje a investic. „Jde o strategický a rozvojový dokument Studie sídelní zeleně Prostějov neboli generel zeleně, jehož hlavním účelem je vyhodnocení stávajícího stavu veřejné zeleně a návrhu optimální cílové podoby. Projekt byl zpracován Atelierem Šteflovi a projednán se všemi dotčenými odbory a komisemi. Pro jeho financování byla podána žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí,“ přiblížil primátor František Jura.
Generel zeleně je potřebným dokumentem vzhledem k probíhající klimatické změně, přispěje ke zkvalitnění veřejných prostranství, k zajištění stability zeleně ve městě a k efektivnímu hospodaření s financemi města. „Celkem bylo vyhodnoceno 618 lokalit včetně stromořadí. Na základě metodiky zpracovatele bylo město hodnoceno z kvantitativního i kvalitativního hlediska v porovnání s ostatními městy vysoce nadprůměrně. Toto kladné hodnocení získal Prostějov nejen za množství zeleně, ale zejména za kvalitu údržby o stávající plochy zeleně. Jako hlavní doporučení generel uvádí pokračovat ve stávající péči o zeleň, pokračovat v nových výsadbách a ošetřovat stávající stromy,“ pokračuje náměstek primátora Jiří Rozehnal s tím, že pouze u osmi procent prvků byla navržena stabilizace ploch. Jedná se například o okolí kaple svaté Anny, park na Husově náměstí nebo park U Kalicha. U 13 prvků byla navržena změna jejich funkčních typů, u množství ploch je již připravována jejich revitalizace, například areál bývalých jezdeckých kasáren. Ostatní plochy byly vyhodnoceny jako stabilizované. Stěžejní v oblasti zeleně je také zakládání nových prvků, které generel přejímá z územního plánu a studií, což jsou parky, biocentra či biokoridory. „Závěry z generelu zeleně budou zahrnuty do Strategického plánu Prostějova na roky 2022 až 2035, zapracovány do návrhu rozpočtu města pro rok 2025 a budou předány podněty pro následnou péči a údržbu zeleně odboru správy a údržby majetku města,“ uzavírá náměstek Rozehnal.