Zámek v Plumlově byl dostavěn před 330 lety. Od té doby na jeho fasádě neproběhly žádné větší úpravy. A podle toho také vypadá. Město Plumlov, které zámek vlastní, si je nezbytnosti rekonstrukce vědomo, ostatně už před pěti lety na ni nechalo zpracovat rozsáhlý projekt. Jenže jeho realizace by měla přijít na minimálně 95 milionů korun, což si město ze svého rozpočtu zdaleka nemůže dovolit. I proto se už řadu let rozhlíží po dotacích. Zatím ovšem neúspěšně. Sloupy a další zdobné prvky na jeho fasádě přiléhající k nádvoří jsou tak stále ponořeny do dlouhého STÍNU MINULOSTI. A není to jen tím, že jsou obráceny k severu...
Město Plumlov vlastní zámek už šestadvacet let. Stejně dlouhou dobu se hovoří o potřebnosti jeho rozsáhlé rekonstrukce. Zásadním přelomem bylo, když zde na přelomu tisíciletí došlo ke kompletní opravě střechy a výměně prohnilých krovů. Před více jak deseti lety ve městě vznikla obecně prospěšná společnost a na zámek s řadou nápadů nastoupil energický kastelán Robert Doleček. Poměrně brzy se však ukázalo, že bez zásadnější finanční investice jsou podobné vize pouhými chimérami. Na zámku se v dalších letech díky městu, Spolku Plumlovských nadšenců i dalších konala celá řada podařených akcí, probíhaly zde i dílčí úpravy včetně výměny a doplňování výplní oken. Asi největším úspěchem bylo zpřístupnění dlouho nevyužívaného čtvrtého patra budovy, na zásadnější rekonstrukci však peníze nebyly.
Příležitost uhasla s Mačákem
Velkým posunem bylo dokončení projektu na kompletní opravu fasády zámku, na nějž již mohlo město žádat dotace. Stalo se tak před pěti lety. Náklady však dosahovaly bezmála 100 milionů korun a vedení Plumlova zjistilo, že tak velké peníze není ochoten do památky nikdo poskytnout. I proto se rozhodlo zvýšit její prestiž zapsáním na seznam sárodních kulturních památek (NKP), na němž je z regionu pouze prostějovský Národní dům. Ani to však nešlo snadno. Největší naděje svitla v době, kdy se náměstkem ministra kultury stal Alois Mačák. Ten na jedné z akcí prohlásil, že by se zámek měl na prestižní seznam dostat do konce roku 2019. Jenže Mačákovo působení na ministerstvu vzalo relativně rychlý konec a s ním se na nějaký čas rozplynuly i plumlovské naděje.
Rada doporučila zámek za NKP
Nyní tyto naděje opět vstávají z popela. Plumlovský zámek se totiž nedávno dostal na Indikativní seznam národních kulturních památek. „Znamená to, že Vědecká rada Ministerstva kultury doporučila prohlášení zámku za národní kulturní památku. Je to významný posun, který pro nás znamená mimo jiné i to, že si již můžeme požádat o vyšší dotaci z evropských peněz,“ vysvětlila plumlovská starostka Gabriela Jančíková, podle níž bez peněz z EU nebude možné zámek opravit.
Otázkou přesto stále zůstává, zda Plumlov bude se svojí žádostí v budoucnu úspěšný. Každopádně dílčí úpravy na něm budou probíhat i letos na jaře, kdy se bude dokončovat rekonstrukce bašty a rovněž se připravuje oprava vstupní brány.
jak šel čas s chystanou opravou zámku...
2001 kompletní oprava střechy
2009 vznik studie na celkovou rekonstrukci
září 2016 dokončení projektu na opravu fasády,
který počítá s investicí 95 milionů korun
říjen 2016 zámek postihl požár střechy
březen 2017 opraveny části poničené požárem
duben 2017 město poprvé podalo žádost o zapsání zámku na seznam národních kulturních památek (NKP)
duben 2018 zpřístupněno 4. patro zámku s expozicí nábytku
listopad 2018 ministrem kultury se stal Antonín Staněk z Olomouce,
Plumlov podal novou žádost o vyhlášení NKP
květen 2019 tehdejší náměstek ministra kultury Alois Mačák prohlásil,
že zámek se do konce roku stane NKP
září 2020 probíhající dílčí opravy zámku vrcholí větší rekonstrukcí bašty
únor 2021 zámek byl zapsán na Indikativní seznam národních kulturních památek
České republiky, může žádat o peníze z EU
