Prostějov se pomalu, ale jistě stává multikulturním městem. Žijí zde už bezmála dvě tisícovky cizinců, které si však nesmíme plést s utečenci. Jde o lidi cizí národnosti, kteří ve městě nejen pobývají, ale také pracují. Večerník tuto situaci velice podrobně rozebral se zastupitelem statutárního města Prostějova Pavlem Dopitou, který se cizineckou problematikou už dlouhodobě zabývá. „Slováky bych ani za cizince nebral, a i takoví Vietnamci do našeho prostředí naprosto zapadli,“ pronesl mimo jiné regionální politik.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v Prostějově na konci loňského roku registrováno 1 983 cizinců s trvalým pobytem. Na to, že město má v současnosti celkem jen o něco málo přes 43 tisíc obyvatel, se jedná o poměrně značné procento cizinecké populace. „Uvedené problematice se věnuji poměrně dlouhou dobu a samo číslo mě nijak neděsí. Tato asi čtyřprocentní část cizinců nezavdává prozatím důvod k tak vážným obavám, které mají obyvatelé měst v Německu, Francii, Švédsku a jinde,“ konstatoval prostějovský zastupitel Pavel Dopita (Svoboda a přímá demokracie).

Úplně pozitivně se ovšem na věc dívat nejde. „Já vnímám rizika ve třech rovinách - ekonomické, bezpečnostní a kulturní. Přičemž to poslední, které mění charakter velkých měst na Západě, u nás zatím nehrozí. Prostějova se dotýkají převážně první dvě hlediska,“ míní politik hnutí, které je leckterými považováno za extrémistické. „Důležité je členění na přirozenou a masovou migraci. Přirozená je zdravá, protože osvěžuje genofond. Masová, pokud se jedná o cizí, nepřátelskou kulturu, je naopak velkým problémem, se kterým si Evropská unie neví rady, jak dál. Současný stav v Prostějově tedy není alarmující, ale je potřeba být ostražitý,“ pronesl Dopita.

Poměrně značná část zdejších cizinců pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Nejvíce ale u nás žije a pracuje Slováků a také Ukrajinců. „Většina z nich skutečně pochází ze Slovenska, což je dáno sporným rozdělením republiky v roce 1993. Ty bych za cizince ani nepovažoval, protože tam mám stále spoustu přátel a v podstatě neexistuje jazyková bariéra. Pokud tedy budu zbytek členit na cizince z Evropské unie a mimo Evropskou unii, tak druhá skupina pochází většinou z Ukrajiny a Ruska, tedy zemí s podobnou křesťanskou kulturní tradicí,“ vypíchnul dále člen SPD. „Rád bych se zmínil o vietnamské komunitě, která tvoří v Prostějově významnou část a má jiné kulturní tradice. Zde by se právem daly očekávat problémy. A nejsou. Vietnamci zapadli do našeho prostředí bez výraznějších otřesů. Pracují zde, děti chodí do školy, umí perfektně česky. V SPD s nimi spolupracujeme. Například na jaře při distribuci roušek, které zdarma šili a my je rozváželi po nemocničních zařízeních a domovech seniorů. Za to jim opakovaně moc děkuji. Dejte si to do kontrastu s jinou menšinou, která z velké části žije ze sociálních dávek... To je ta kulturní rovina, kterou jsem zmínil v předchozí odpovědi. Buďto se cizinci začlení, nebo ne. V současné době je snaha nám sem dát takovou skupinu, která se nejenže nezačlení, jak ukazují zkušenosti třeba z Paříže, Malmö a dalších měst, ale bude chtít naši zemi předělat k obrazu svému. Zde je potřebné být velmi ostražití,“ zdůrazňuje Pavel Dopita.

Hodně Prostějovanů se obává, že cizinci jim vezmou práci. „To jsme u ekonomické roviny. Jak víte, brojím proti ubytovnám. Je to podobné, jako se brání některé jiné státy našim pracovníkům, kteří tam jezdí ‚pouze‘ za prací. Vždy to totiž pokřivuje cenu práce na trhu. Je velký rozdíl v tom, za kolik jsem ochotný pracovat, když přežívám na konzervách na ubytovně a peníze hodlám utratit až ‚doma‘, a tím, když zde chci žít a založit třeba rodinu. Tu konzervami asi dlouhodobě sytit nebudete. Budete potřebovat větší bydlení, musíte platit služby. Takže to, co stačí zahraničnímu dělníkovi na ubytovně, nemůže stačit našemu. To je velký problém, kdy se pak divíme, že naši mladí váhají se založením rodiny. Proto vystupuji proti tomuto systému postavenému na ubytovnách a minimální mzdě, který křiví trh práce. Chceš zde pracovat? Začleň se do běžného života běžného obyvatele se vším všudy. S tím pak nemám žádný problém,“ komentuje situaci prostějovský zastupitel, kterého se na závěr Večerník zeptal, zda velký počet cizinců může být pro Prostějov nějakým pozitivem? „Jak jsem již říkal, přirozená migrace je zdravá, masivní zabíjí původní kulturu, občas i s obyvateli. S trochou nadsázky vzpomenu jeden vtip, že kdyby indiáni byli trochu xenofobní, nemuseli dnes být v rezervaci... Co mě vyloženě vytáčí, tak řeči ‚sluníčkářů‘, že terorismus do naší kultury patří, že gangy které terorizují městské čtvrti, tu byly vždy. Korunu tomu nasazují třeba ve Švédsku, kde svalují vinu za znásilnění na oběť, že útočníky provokovala minisukní... Nebo vzpomenu na případ z Německa z jedné školy, kde byla spolužáky šikanována poslední německá holčička, protože nenosila šátek. Ředitel školy doporučil, aby jej tedy nosila. To je pro mne nepřípustné! Víte, jak bych to řešil? Cizinec nemá deset let právo na žádné sociální dávky. Když zde chce pracovat, nebude mu to vadit. Pokud sem jde jen parazitovat, měl by smůlu. Žijeme v globalizovaném světě, migraci se neubráníme, proto musíme nastavit pevná pravidla a musíme mít sílu je vymáhat,“ uzavírá Dopita.

 

počet cizinců žijících trvale v prostějově

národnost                                počet

Slovensko                              645

ostatní země                           531

Ukrajina                                 482

Vietnam                                 201

Polsko                                    42

Rusko                                     54

Německo                                28