Uteklo to opravdu jako voda... Letos v dubnu je tomu přesně deset let, co Povodí Moravy prezentovalo projekt sedimentační zdrže, kterou tehdy plánovalo vybudovat na začátku plumlovské přehrady.

Jeho součástí byla i výsadba rostlin, jejichž kořeny měly čistit vodu přitékající do přehrady. Princip tzv. biologické filtrace měl přispět v boji proti jedovatým sinicím. K tomu však nikdy nedošlo. Menší nádrž se samostatným valem na začátku přehrady sice skutečně vznikla a od té doby se v ní ukládá přitékající bahno, mokřadní rostliny zde však kvůli vandalům a suchu nikdy pořádně nevzešly. Koncem dubna chce Povodí Moravy začít bagrovat usazené bahno a po letech osadit novou zeleň.

Přehrada s minimem vody po letech opět fascinuje všechny kolemjdoucí. Důvodem snížení hladiny je stavba mostu, který se stane součástí cyklostezky, a pokračující rekonstrukce hráze. Mnozí již vyjádřili obavy, zda se nádrž na letní sezónu stihne zaplnit vodou. Podle Povodí Moravy jde vše dle plánu a přehrada by se měla opět dopouštět zhruba od poloviny května. Na letní sezónu by v ní mělo být sice o něco méně vody než obvykle, koupání by to však ohrozit nemělo.

Val zadržuje bahno

Povodí Moravy nyní chce navázat na revitalizaci, kterou dokončilo před sedmi lety. Její součástí bylo kromě bagrování dna nádrže také vybudování nové „sedimentační zdrže“. Na začátku přehrady tehdy vznikl val, který je obvykle skryt pod hladinou. Jeho hlavním úkolem je zadržovat bahno přitékající do nádrže. To se nyní bude bagrovat. „Využijeme sníženou hladinu v nádrži, abychom odtěžili sedimenty z prostoru před kamenným valem, kde dochází k jejich ukládání. Tím se omezuje zanášení nádrže a prodlužuje její životnost,“ popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Orobinec a rákosí

Jedná se o první těžbu sedimentů od dokončení opatření v roce 2014. Vybagrované bahno vodohospodáři využijí při následné výsadbě rostlin. Obnovit chtějí rostliny se zastoupením druhů jako je orobinec, rákos či žabník. „Vysazovány budou běžné druhy, které se v přehradě vyskytovaly ještě v osmdesátých letech minulého století. Výsadby budou provedeny tak, aby se na vybrané ploše vytvořila centra, ze kterých se rostliny mohou následně šířit dál. Takovýchto center bude šest,“ vysvětlil Petr Loyka, který bude na realizaci dohlížet jako biologický dozor.

Boj proti sinicím

Zatímco v nedalekém Podhradském rybníku podobný mokřad už řadu let roste, u přehrady se to nezdařilo. Důvodem bylo dle Povodí Moravy pět let trvající sucho i vandalové, kteří poničili původní výsadbu. Mokřad by měl fungovat jako vstupní filtr pro vodu přitékající do přehrady a také vytvořit vhodné prostředí pro výskyt řady živočichů. „Společně se srážedly fosforu tímto způsobem chceme zamezit rozvoji sinic. Vodní nádrže jsou však živý organismus a kvalitu vody ovlivní zejména znečištění, které se do nádrže dostává z povodí nad vodní nádrží, zejména z nedostatečně čištěných odpadních vod vypouštěných do vodních toků,“ uzavřel Václav Gargulák.