Co se v mládí naučíš, tím si ve stáří můžeš pokazit život. I to by si mohl říct Imrich Balog, který vyrostl v dětském domově. Dodnes s jistou dávkou nostalgie vzpomíná na to, jak jako dítě kradl čokolády v obchodě, aby se pak mohl s ostatními chovanci podělit o získaný lup. Již jako dospělému se mu jeho oblíbené čórky ovšem vůbec nevyplatily...
Šestačtyřicetiletý Imrich Balog byl uplynulé úterý u prostějovského soudu obžalován z celkem čtyř krádeží. Pouze jedné z nich se dopustil v Prostějově, když kradl v prodejně drogerie Teta v Dukelské bráně, další tři spáchal v šumperském Albertu. Zaměřoval se zejména na parfémy, kradl je obvykle opilý nebo zfetovaný.
„Co jsem se rozvedl, tak se vždycky opiju a jdu krást. Nejsem schopný s tím nic dělat. Dělám to tak už od dětství. Dřív jsem kradl i střízlivý, teď už jsem starší a nechci být tak dlouho zavřený,“ nechal nahlédnout do svého způsobu myšlení obžalovaný, proti němuž mimo jiné svědčily záznamy z kamer.
Právě ony přispěly k tomu, že se ke všem krádežím bez problémů přiznal. Ošíval se pouze nad výší případného trestu. „Za ty čórky si trest zasloužím. Ale mám už podmínku za krácení daní, což jsem vůbec neudělal. Teď, když se mi to všechno sečte, tak vyjdu z vězení až po padesátce. A to už pro mě bude těžké zařadit se do společnosti,“ hájil se desetkrát trestaný Balog.
Prostějovský soud nakonec o výši trestu rozhodnout nemohl, protože neměl k dispozici nedávný rozsudek šumperského soudu. Z tohoto důvodu bylo hlavní líčení odročeno.
