„Jsem skoro slepý a vlastně jsem rád, že vás nevidím!“ Tuto mrazivou poznámku poslal tělesně postižený muž na adresu dvou zlodějů, kteří mu způsobili pořádné problémy. Nebyl přitom rozhodně sám.

Dvaadvacetiletý Patrik Měřička a o devět let starší Lukáš Čureja jen v prostějovském regionu napáchali škody na minimálně 14 autech! Na lup vyráželi vždy v noci s připravenou bruskou, pomocí níž odstraňovali z aut jeden katalyzátor za druhým. Ke svému řádění přizvali i Měřičkovu přítelkyni Kateřinu Smýkalovou. Všichni tři se minulé úterý sešli u prostějovského soudu.

Přišli si na pár korun, škody však napáchali více než dost. Přitom pořádně znepříjemnili život lidem, kteří prostě jen někde zaparkovali své auto a pak s ním už nemohli odjet. Přestože při odřezávání katalyzátorů museli nadělat pořádný hluk, dlouho se jim dařilo unikat. Auta nejčastěji ničili na parkovišti před prostějovskou nemocnicí, u Penny Marketu či v ulici Bohumíra Šmerala. Jednou zamířili i do Konice. Působili však prakticky po celé Moravě. Jejich řádění učinila přítrž až silniční kontrola, během níž byl jeden z ukradených katalyzátorů objeven v kufru auta. Pak už vše záleželo pouze na šikovnosti kriminalistů, jimž se z nich podařilo získat potřebné doznání.

„Byl to společný nápad,“ prozradil Lukáš Čureja z Hrušky, který společně se svojí družkou vychovává celkem šest dětí. V celé záležitosti se Čureja angažoval hlavně jako řidič, když vozil Patrika Měřičku, s nímž se seznámil před kroměřížským Kauflandem.

„Neměl jsem na vybranou“

Patrik Měřička přišel o řidičák, neboť opakovaně řídil pod vlivem pervitinu, na němž byl závislý. „Byla to hloupost, ale neměl jsem na výběr. Žil jsem na ulici, a jelikož jsem neměl pořádné zázemí, nemohl jsem jít ani do práce,“ snažil se vysvětlovat své neobhajitelné jednání Patrik Měřička, který navzdory mladému věku má za sebou už celkem šest odsouzení.

Katalyzátory očividně odřezával po celé Moravě a občas vyrazil i do Čech. Ty pak končily u překupníka z Ostravy. „Vzhledem k vašemu věku je až neuvěřitelný rozsah vaší trestné činnosti. Jak je to možné?“ byl zvědavý soudce Petr Vrtěl.

Zcela upřímné odpovědi se mu však zřejmě nedostalo. Patrik Měřička se snažil odpovědnost svést na jiné. „Býval jsem úplně normální dítě, měl jsem práci, auto a několik let i přítelkyni. Pak jsem zjistil, že provozuje svůj vlastní privát, kam si vodí chlapy, s nimiž spí za peníze. Nadělal jsem pak nějaké dluhy a naši mě kvůli nim vyhodili z domu,“ ohlédl se za svou minulostí Měřička.

Rozsudek v celé věci dosud nepadl, vzhledem k rozsáhlé činnosti celé skupiny bude muset prostějovský soud vyčkat na rozhodnutí jiných soudů. Hlavní líčení tak bylo odročeno na konec června.