Hodně žhavé téma, které nyní rezonuje u prostějovské veřejnosti. Dlouhá desetiletí byli majitelé motorových vozidel zvyklí na to, že pohodlně parkovali před svými domy. Dokonce si pro tento účel vybudovali mnohdy betonové odstavné plochy. Nikoho tehdy nezajímalo, že tak činí na cizím pozemku.
A to na pozemku města! Od roku 2013 však magistrát začal svůj majetek inventarizovat a přišlo se na to, že takto neoprávněně zabírají městský pozemek stovky občanů Prostějova. A tak už požaduje po lidech roční nájemné, což se stalo terčem kritiky. Jak ale Večerníku potvrdil první náměstek primátora Jiří Pospíšil, s drtivou většinou občanů už město našlo shodu.
„K postupu při řešení majetkoprávního užívání pozemků pod odstavnými plochami zřízenými soukromými osobami pro jejich výlučnou potřebu přistoupilo statutární město Prostějov v roce 2013 s ohledem na jeho zákonem stanovenou povinnost využívat majetek obce účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti, přičemž obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, který musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. Obec je také povinna ze zákona chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy. Nelze tudíž tolerovat neoprávněné zabírání veřejných prostranství k soukromým, nikoli veřejně prospěšným účelům, jakým vyhrazené parkování pro osobní potřebu konkrétních občanů jednoznačně je. Proto jsme začali postupně jednotlivé případy řešit,“ podíval se do minulosti Jiří Pospíšil (PéVéčko), první náměstek primátora Statutárního města Prostějov.
Desítky let předtím tedy parkovali občané před svými domy na pozemcích města. A to bezplatně. Otázkou je, proč to tehdy nikomu na radnici nevadilo? „Nemůžu říct, že by to nikomu nevadilo. Do doby, než se začaly provádět fyzické inventury nemovitého majetku, jsme o rozsahu těchto skutečností neměli povědomí. Problematika umisťování odstavných ploch soukromých osob na městských pozemcích byla původně městem řešena individuálně, jak byly případy zjišťovány, nikoliv však komplexně a systematicky. Jakmile jsme množství nesrovnalostí zjistili, okamžitě byla nastavena jasná pravidla a začali jsme vše postupně řešit. Je třeba si uvědomit, že statutární město Prostějov spravuje opravdu velké množství rozmanitého movitého i nemovitého majetku,“ vysvětluje Pospíšil, kterého se Večerník dále zeptal, zda při inventuře pozemků byly zjištěny i skutečnosti, že si lidé na pozemcích města vybudovali už například vybetonované parkovací plochy pro svoji potřebu. „Ano, tyto skutečnosti byly zjištěny. Výstupy z inventur ale zahrnují i další neoprávněné zábory obecního majetku, například ‚připlocené‘ zahrádky, různé drobné stavby nebo části staveb stojící na městských pozemcích, nepropachtovanou zemědělsky obhospodařovanou půdu, stojany na kola stojící na veřejných prostranstvích, zpevněné plochy vedené v katastru nemovitostí jako orná půda a tak dále. Jedná se o stovky zjištěných případů na území města Prostějova. Bylo rozhodnuto, že je třeba je řešit, a proto byl personálně posílen odbor správy a údržby majetku města a postupně dochází k napravování tohoto zjištěného stavu,“ sdělil první náměstek primátora Prostějova.
Již od roku 2013 tedy magistrát požaduje po občanech nájemné za uvedené pozemky. Většina lidí to začala respektovat, ovšem zjišťují se i takové případy, kdy nespokojení občané na placení nájemného přistoupit nechtějí. „Musím říci, že většina přistoupila na dohodu s městem. Odstavné plochy byly smluvně ošetřeny a částka za pronájem je dvě stě korun za metr čtvereční plus DPH za rok. Pokud někdo nechce přistoupit na dohodu, musí plochu odstranit a uvést do původního stavu například i ozelenit. Jestliže ji neodstraní, pak to učiní město a vynaložené náklady vymáháme po občanech. Musím říci, že takových případů je minimum. Většina, jak jsem již sdělil, přistoupí na dohodu, protože si je vědoma, že parkovat před vlastní nemovitostí je velká výhoda. Tam, kde fakticky není možné plochu odstranit, například když slouží zároveň jako vjezd či vstup do domu, je přistoupeno k instalaci mechanické zábrany, sloupku či řetízků. Ale to jsou opravdu jednotlivosti,“ ujišťuje Jiří Pospíšil.
Jak už Večerník informoval po dubnovém jednání zastupitelstva, kde se toto téma rovněž živě probíralo, město nechce občanům zmíněné pozemky prodat. „Jedná se o veřejný prostor a ve většině případů jsou pozemky zatíženy inženýrskými sítěmi, proto pozemky neprodáváme. Z důvodu zachování rovného přístupu pro všechny občany je žádoucí léta uplatňovaný postup zachovat a neměnit. A to je dle mého mínění spravedlivé,“ objasnil první náměstek prostějovského primátora.
