Sešlápnout plyn až na podlahu je jedna věc, nikoho nezabít věc úplně jiná. Navíc nezodpovědní řidiči v silných vozech často zapomínají, že to nemusí být vždy pouze oni, kdo na silnici udělá něco, co ostatní nečekají. To je zřejmě i případ nehody, k níž došlo loni v květnu na dálnici D46 nedaleko sjezdu na Brodek u Prostějova. Řidič superrychlého Dodge Challenger zde při předjíždění narazil hned do dvou škodovek. V tu chvíli jel údajně zhruba 170 až 180 km/hod. Erik R. kvůli tomu stanul před prostějovským soudem.

 

 

Čtyřiatřicetiletý muž pochází z Prostějova, nyní však žije v Praze. Známý je mezi lidmi hlavně jako kulturista, aktuálně je nezaměstnaný. Přesto finanční nouzí netrpí, neboť žije z dědictví. Možná až příliš dobré rodinné zázemí zřejmě stojí za jeho ne úplně odpovědným přístupem k životu. Ten se projevil minimálně při nehodě, k níž došlo 10. května na dálnici D46 ve směru z Prostějova na Vyškov. Tehdy si to ve svém Dodgy Challenger s poznávací značkou znamenající v překladu z angličtiny „americká bestie 1“ uháněl rychlostí přes 170 km/hod. v levém pruhu. V tu chvíli před ním škoda fabia začala předjíždět octavii. Erik R. začal okamžitě brzdit, nicméně vzhledem k dané rychlosti už bylo pozdě. Strhl tedy řízení doprava, kde narazil do předjížděné fabie, následně se i se svým autem na dálnici roztočil a vrazil do druhé škodovky jedoucí v té chvíli v levém jízdním pruhu.

Urvala se s ním sedačka

Po nehodě na místo okamžitě dorazila záchranka, která musela jednoho z řidičů odvézt do olomoucké nemocnice, neboť utrpěl těžký otřes mozku spojený s mírným krvácením a pohmožděním páteře. Poškozený následně v nemocnici strávil tři dny, s problémy se však potýká dodnes. „Do konce května jsem nemohl fungovat vůbec, minimálně do konce srpna kvůli silným bolestem hlavy jen s velkým omezením,“ vypověděl doktor přírodních věd pracující jako „ajťák“, s nímž se po silném nárazu urvala celá sedačka. Navzdory silnému otřesu přesto dále pokračoval v jízdě zhruba další kilometr, než konečně zastavil. „Nejhorší na celé věci je, že si absolutně nepamatuju, co se před nehodou, během ní i po ní se mnou dělo a co jsem dělal,“ svěřil se muž, který se nakonec probral až v sanitce.

Pozoruhodné bylo, že právě jemu pojišťovna obžalovaného ani rok po nehodě nezaplatila ani korunu. „Čekají prý až na pravomocný rozsudek,“ vysvětlil muž, který kromě škody na autě zcela pochopitelně požaduje také peníze za léčení a omezení v běžném způsobu života ve výši 97 000 korun. Kromě něj se s nárokem na náhradu škody připojila i zdravotní pojišťovna, která po obžalovaném chce dalších 25 000 korun. Ten měl velké štěstí, že ostatní navzdory hrůzostrašně vypadající havárii vyvázli bez větší zdravotní újmy, pro všechny tři auta to však byla jízda poslední.

Předjíždějící řidič nedal blinkr

Na Erikovi R., který v osudný den spěchal za svým kamarádem do Brodku u Prostějova, bylo celkem sympatické, že se ještě před soudem oběma poškozeným omluvil a ke svému podílu viny se bez větších vytáček přiznal. „Cítím se být vinen tím, že jsem způsobil nehodu v důsledku vysoké rychlosti. Chtěl bych však k tomu dodat, že by k ní asi nedošlo, kdyby vozidlo přede mnou nezačalo náhle předjíždět, aniž by dalo blinkr,“ vypověděl Erik R., který v celé věci předložil důkaz v podobě videozáznamu z kamery na svém vozidle. Z něj vyplynulo, že hovoří pravdu.

Druhý řidič při konfrontaci s průkazným videozáznamem nebyl schopný vysvětlit, proč se tak stalo a pouze trval na své výpovědi, že „páčku blinkru určitě zmáčkl“.

Jelikož byl během hlavního líčení předložen nový důkaz, bude třeba v celé věci vyslechnout soudního znalce v oboru dopravy. Za tímto účelem bylo hlavní líčení odročeno.