Problém, který se týká všech měst v České republice. Přemnožení holubi dráždí nejen majitele nemovitostí, ale i památek, soch a samozřejmě také venkovních restaurací. Holubí trus znečišťuje i prostory, které by měly být z hygienického hlediska naprosto čisté a nezávadné.
V Prostějově vyhlásili radní tomuto druhu ptactva oficiální „válku“ už před šestnácti lety, kdy magistrát nechal na několika domech nainstalovat odchytové klece, a dokonce dva roky po sobě se jeho pracovníci snažili na budovu radnice a okolní budovy nasadit přirozené ptačí predátory. Dravci se tady ale nikdy neusadili. Jeden čas se tak dokonce uvažovalo o odstřelech holubů, tento nápad byl ale brzy zamítnut. Večerník zjišťoval, jaká je situace dnes a co všechno se dělá pro to, aby holubi neznečišťovali veřejná prostranství, městský i soukromý majetek?
Podle vedení prostějovské radnice má proti rozmnožování holubů bojovat každý vlastník nemovitostí, ale zamyslet by se měli i řadoví občané, kteří holuby často ještě krmí. „Početnost populace a reprodukční schopnost městských holubů je především závislá na možnosti hnízdění v konkrétní lokalitě a na nabídce potravy. Jako velice vhodné působiště ve městě a sídlištní zástavbě se staly římsy, atiky, výtahové šachty panelových domů, balkony, nezabezpečené půdní prostory a tak dále. Na vlastníku nemovitosti je, aby zabezpečil své objekty takovým způsobem, aby zde nedocházelo k hnízdění holubů či jejich koncentraci. Z doporučených a dostupných prostředků k zabezpečení fasád lze jmenovat kovové bodce na plastové podložce, které se speciálním postupem lepí na římsy a fasádní prvky. Sochy, výklenky, stavební niky, balkóny a podobně se zabezpečují pomocí silonových sítí o různé šířce vlasce a velikosti ok. Bodce proti holubům doporučujeme použít všude tam, kde ptáci sedávají, kde si vytváří hnízda a kde přespávají. Instalují se především na rovných dlouhých plochách, jako jsou okenní parapety, římsy, okraje atik nebo třeba okapové žlaby. Důležité je také holuby nepřikrmovat, protože se zdržují tam, kde je potrava nejdostupnější,“ nabízí recepty pro snižování a eliminaci hejn holubů náměstkyně prostějovského primátora Milada Sokolová (ODS a nezávislé osobnosti města Prostějov), která má na starosti životní prostředí.
Zdejší magistrát zahájil již v roce 2006 odchyt zdivočelých holubů na budovách ve svém vlastnictví a tento odchyt pokračuje nepřetržitě až dodnes. „Přímo v půdních prostorách rohového domu v Kravařově ulici a náměstí T. G. Masaryka je instalováno odchytové zařízení. Odchyt je prováděn v odchytovém holubníku, který je umístěný ve vikýřovém okně v půdním prostoru. Podobné odchytové zařízení je instalováno v půdním prostoru zámku na Pernštýnském náměstí. Odchyt je nejvíce účinný v období od listopad do dubna, tedy v období, ve kterém holubi nemají dostatek přirozené potravy. Domovní správa Prostějov v průběhu let 2015 až 2019 provedla instalaci bodců a sítí na římsy a na parapety u desítek nemovitostí ve vlastnictví města. Půdní prostory jsou pravidelně kontrolovány a čištěny. Jako velice účinná se osvědčila spolupráce se zemědělskými subjekty v okolí Prostějova. V areálech zemědělských farem probíhá v režimu zákona o myslivosti lov zdivočelých holubů, kteří do městských lokalit nalétávají za potravou,“ uvedla dále Sokolová.
Ročně je v Prostějově těmito způsoby odstraněno v průměru až 400 holubů, což je velikost jednoho průměrného hejna. „Takto lze udržet populaci holubů ve městě na snesitelné úrovni. Zcela je ve městech eliminovat není možné, neboť přilétají za potravou z okolní volné krajiny. Prostředí města je pro tento druh ptáků velmi atraktivní, neboť jsou zde vhodná hnízdící místa, dostatek potravy a nejsou zde téměř žádní přirození predátoři,“ míní náměstkyně.
Od roku 2006 do roku 2009 pak magistrát spolupracoval na snižování populace holubů se společností DUNO zastoupenou Františkem Novákem. „Odchyt byl zahájen v září 2006 do tří klecí. Například ke konci roku 2006 bylo odchyceno 235 kusů holubů, kteří byli následně usmrceni v atmosféře oxidu uhličitého. Od roku 2010 probíhá odchyt holubů ve spolupráci s oprávněnou osobou v režimu zákona o myslivosti. V platnosti je povolení lovu odchytem na nehonebních pozemcích s každoročními náklady do dvaceti tisíc korun. Ročně je tímto způsobem v Prostějově odchyceno zhruba 300 až 400 holubů,“ potvrdila Martina Cetkovská, vedoucí odboru životního prostředí prostějovského magistrátu. „V jarních a letních měsících probíhá v odchytovém zařízení také sběr a likvidace vajec. Náklady na odchyceného holuba činí v rozmezí od šedesáti do osmdesáti korun,“ přidala.
Jak Večerník zjistil, v minulých letech se velice vážně uvažovalo v Prostějově také o odstřelu přemnožených holubů! „Po poradě zástupců odboru životního prostředí s mysliveckými hospodáři a zástupci honiteb se tito stavěli k případné spolupráci při odstřelu holubů na území centra města velmi skepticky s obavami z negativních reakcí veřejnosti, problematiky pojištění proti případným škodám jak na majetku, tak na zdraví a v neposlední řadě postavení členské základny k takovému úkolu,“ odmítla tuto možnost Cetkovská.
