Jak Večerník informoval již v předchozím vydání, konečný účet hospodaření statutárního města Prostějova za rok 2020 skončil pro mnohé naprosto nečekaným výsledkem. I přes problémy během koronavirové krize a tím celé série velice nákladných opatření se rozpočet města za loňský rok ocitl ve vysoce kladných číslech. A ne ledajakých! Přestože se původně plánoval deficitní rozpočet se schodkem bezmála 90 milionů korun, nakonec došlo k přebytku ve výši 174 589 320,99 koruny! Jak je to možné? V úterý 15. června to podrobně vysvětlil zastupitelům a také Večerníku Radim Carda, vedoucí finančního odboru prostějovského magistrátu.

Rozpočtové hospodaření statutárního města Prostějova skončilo v roce 2020 kladným saldem příjmů a výdajů ve výši 174,59 milionu korun. Oproti plánované rozpočtované ztrátě ke 31. prosinci 2020 ve výši 89,99 milionu korun jde o výsledek z hlediska rozpočtového hospodaření statutárního města Prostějova za rok 2020 velmi příznivý.

„Město Prostějov muselo v roce 2020 čelit dopadům koronavirové epidemie ať už v podobě výpadků na straně příjmů jak v podobě poklesu daňových příjmů, nevybraných správních poplatků, slev na nájemném v rámci podpory živnostníkům, tak i v podobě mimořádných výdajů. Ty spočívaly zejména v nákupu ochranných pomůcek a poskytnutí finanční pomoci živnostníkům a Národnímu domu Prostějov. Dále šlo například o úhradu vícenákladů za provoz MHD, která jezdila po určité období zdarma. Pomoc směřovala také prostějovské nemocnici,“ nastínil negativa hospodaření města za uplynulý rok Radim Carda, vedoucí finančního odboru Magistrátu statutárního města Prostějova.

Večerník se zajímal o vysvětlení toho, jak je možné ukončit rozpočet města s tak výrazným přebytkem oproti původním plánům, kdy hospodaření města mělo skončit deficitem 90 milionů korun? „Příznivého hospodářského výsledku se podařilo dosáhnout zejména díky úsporám na výdajové stránce rozpočtu města, kde bylo uspořeno 15,53 procenta upraveného rozpočtu. Pozitivní vliv mělo i vyšší plnění upraveného rozpočtu na straně příjmů, které dosáhly nakonec hodnoty 106,3 procenta. Dále to bylo vysokou úspěšností získání dotací na investiční akce. Městu Prostějov se v roce 2020 podařilo získat dotace v rekordní výši 291,11 milionu korun, což představuje meziroční nárůst o 116,43 milionu korun. Kromě nárokových dotací souvisejících s přeneseným výkonem státní správy byly na účet města připsány rovněž další finanční prostředky. Například na výstavbu šaten a dalšího zázemí na zimním stadionu ve výši 42 milionů korun, na obnovu Národního domu 41,24 milionu korun, na výstavbu dopravního terminálu na Floriánském náměstí 25,8 milionu korun, na přístavbu tělocvičny u Domu dětí a mládeže v ulici Vápenice 7 milionů korun a na mnoho dalších projektů. Dalšímu přísunu peněz do městské pokladny výrazně přispěla i státní kompenzace ztrát během covidové pandemie ve výši 54,5 milionu korun. A nutné je i zdůraznit, že během loňského roku ušetřil desítky milionů korun také magistrát na svých výdajích,“ vyjmenoval a spočítal všechna pozitiva loňského rozpočtu Radim Carda.

Provozní výsledek hospodaření, což je rozdíl mezi běžnými příjmy (daně, nedaňové příjmy a provozní dotace) a mezi běžnými výdaji (provoz města a jeho organizací) dosáhl přebytku dokonce 295,34 milionu. „Provozní saldo hospodaření představuje fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na takzvanou volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku či na úspory, tedy tvorbu rezerv,“ vysvětlil vedoucí finančního odboru Magistrátu statutárního města Prostějova.

Spokojen s výsledky hospodaření města je pochopitelně také sám primátor. „Ekonomika města je zdravá, hospodaříme velmi dobře. Do finančních rezerv nyní převádíme skoro tři sta milionů korun. V tomto smyslu se rozhodně nemáme za co stydět. Jako významný faktor, který se podílí na pozitivním výsledku hospodaření, je i nulový ukazatel dluhové služby, který je dán tím, že město Prostějov ke svým dobrým finančním výsledkům nepotřebuje žádné bankovní úvěry a je schopno tak vysoké investiční výdaje financovat ze svého rozpočtu a finančních rezerv,“ zmínil František Jura.