Archeologové u Němčic objevili unikátní dílnu. Keltové v ní vyráběli sklo 

Běžně jste tu na poli mohli najít zlatou či stříbrnou keltskou minci. Nebyl problém tu však objevit také platidla z Řecka, Říma, Kartága či Egypta. Stačilo, když místní zemědělci zorali pole, a už se tu občas v hlíně zaleskl vzácný kov.

Za posledních bezmála dvacet let zde tisíce mincí vysbírali brněnští archeologové, další si v kapse odnášeli nelegální sběrači. V uplynulých dnech se archeologové na jednom z nejvýznamnějších nalezišť střední Evropy u Němčic nad Hanou pustili do odkrývání jedinečné sklářské dílny. Podobná nebyla severně od Alp nikdy odhalena. 

Málokdo tuší, že když vyjíždí z Němčic nad Hanou ve směru na Prostějov, pak po své levé ruce míjí prostor, kde to v minulosti neuvěřitelným způsobem žilo. Nacházelo se tu totiž jedno z největších a nejbohatších lidských sídel své doby u nás. Na poli ve směru na Víceměřice v lokalitě zvané Kratiny společně přebývaly zhruba mezi lety 300 až 120 př.ed naším letopočtem tisíce  Keltů.

Jedno z nejdůležitějších center leželo přímo na hlavní větvi tzv. Jantarové stezky propojující sever Evropy s pobřežím Středozemního moře. „Význam lokality jako centrální aglomerace byl rozpoznán v roce 2002 a od té doby zde probíhaly systematické povrchové sběry, mimo jiné i pomocí detektoru kovů. Bylo zde nalezeno nebývalé množství zlatých i stříbrných mincí, prakticky každá orba odhalila nějaké nové. Podařilo se nám jich tu vysbírat několik tisíc, velké množství si odnesli nelegální hledači. Nyní už je jich tu výrazně méně,“ uvedl Ivan Čižmář, vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické a památkové péče Brno. 

Archeologové zde kopou poprvé

Letos poprvé se archeologové pustili do výkopů s přesnými konturami, které někomu mohou evokovat vykopávky v Egyptě. „Zatímco celá lokalita má rozlohu přes čtyřiet hektarů, my jsme se tu zaměřili na sklářskou dílnu, kterou se nám díky předchozímu průzkumu podařilo přesně lokalizovat. Nyní zjišťujeme, jakým způsobem Keltové sklo vyráběli, a například to, jaká zařízení a nástroje přitom používali. Podobná sklářská dílna z tohoto období nebyla na sever od Alp nikdy odhalena,“ zdůraznil Ivan Čižmář, který tu společně s dalšími odbornými pracovníky a zhruba desítkou brigádníků z řad studentů a zájemců o historii začal kopat poslední červencový týden. Po dvou týdnech byly práce ukončeny. „Příští rok se sem ovšem určitě vrátíme, a to na výrazně delší čas. Tentokrát se zaměříme na odhalování keltské svatyně, kterou již rovněž máme přibližně lokalizovanou,“ předeslal.

Keltové od Němčic se přestěhovali k Malému Hradisku

Keltské sídliště u Němčic nad Hanou bezprostředně předcházelo vzniku slavného opevněného keltského oppida u Malého Hradiska. „V době, kdy Keltové žili u Němčic nad Hanou, byli na vrcholu. Nepotřebovali žádné opevnění, nejednalo se tedy ještě o oppidum. V té době se jim dařilo dobývat nová území, čile vyráběli i obchodovali a žádné hradby nepotřebovali. Ovšem ve druhém století před Kristem se situace změnila a oni už nebyli tak suverénní. Naopak se v důsledku pronikání germánských kmenů a dalších okolností stáhli z úrodné nížiny do kopců, kde si vystavěli dobře opevněné oppidum Staré Hradisko. Tam se snažili navázat na předchozí řemeslnou i obchodní činnost. Bylo to však již v jiném stylu ovlivněném prostředím, které známe z území Čech. Okolo roku 50 n. l. oppidum nakonec opustili,“ uzavřel Ivan Čižmář.