S kritikou vládních proticovidových opatření ve školách dnes na půdě Senátu ČR vystoupili účastníci kulatého stolu, který uspořádaly senátorky Jitka Chalánková a Alena Dernerová. Za neodůvodněná je označila například viroložka MUDr. Hana Zelená, Ph.D.

„Vakcinace rozhodně není zárukou bezinfekčnosti a nezastaví infekci ani její přenos. Neexistuje proto epidemiologický důvod, proč by měla existovat speciální opatření pro lidi bez očkování. Pokud jde o školy, je nepřijatelné oddělovat neočkované a netestované děti od ostatních spolužáků a nutit je dodržovat speciální opatření. Aktuální vládní nařízení považuji za neodůvodněná,“ uvedla Hana Zelená. Za zbytečné považuje při současné nízké prevalenci a nespolehlivosti antigenních testů i plošné testování ve školách.

„Poprvé v novodobé historii zažíváme skutečnou státem řízenou diskriminaci a segregaci, a to nejen u dospělých, ale i u dětí,“ upozornil také JUDr. Tomáš Nielsen.

 

Podle pořádající senátorky Jitky Chalánkové kulatý stůl poskytnul prostor pro svobodnou a otevřenou výměnu názorů. „Ta je bohužel ve veřejnému prostoru značně omezená. Důvodem je především nálepkování lidí, kteří svými názory vybočují anebo jimi zpochybňují vládní opatření,“ upozornila Jitka Chalánková.

Senátorka Alena Dernerová v té souvislosti upozornila na doposud marnou snahu senátorů získat z ministerstva zdravotnictví relevantní data, kterými by rezort obhájil omezující opatření ve školách.

 

V medicínské sekci kulatého stolu vystoupili také přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK v Nemocnici Na Bulovce prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., imunoložka RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D. a MVDr. Václav Fejt.

V rámci kulatého stolu byly prezentovány výsledky studií, které sledovaly množství protilátek u seniorů a dětí. Jejich autoři ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS) sledovali konkrétně výskyt osob s prokázanými protilátkami v domově seniorů v Břevnici, na gymnáziu v Havlíčkově Brodě a ve zdravotnických klinikách v Praze.

„Nejen že byla zjištěna vysoká promořenost vybraných kolektivů, ale podařilo se vyvrátit  některé mýty kolem imunity. Prokázali jsme, že u mnoha seniorů ještě po 10 měsících od prodělaného onemocnění mohou přetrvávat vysoké hladiny neutralizačních protilátek. Díky nim byli tito lidé odolní vůči infekci i v době vrcholící zimní vlny epidemie, přestože infekce se v domově opakovaně objevila u personálu,“ uvedla mimo jiné imunoložka Zuzana Krátká. Mezi středoškoláky zase byla zjištěna v červnu celá polovina žáků s protilátkami po prodělané infekci. Tento fakt je zarážející zejména ve světle jejich předchozí izolace a osmiměsíční on-line výuky. U zdravotníků byla zjištěna potřebná imunita proti onemocnění u 70 procent jejich zaměstnanců, které dosáhli díky očkování nebo proděláním onemocnění.

„Jsme nejvíce promořenou zemí na světě, proto bychom také při plánování opatření měli jít vlastní cestou. Situace v nemocnicích je na rozdíl od začátku roku zcela klidná a není důvod k mimořádným opatřením,“ je přesvědčená Zuzana Krátká. Během debaty se ohradila proti výkladu, že nejvíce pozitivně testovaných je v současnosti mezi mladými a neočkovanými lidmi. „Toto tvrzení je zavádějící, protože se testují v naprosté většině lidé bez očkování, pokud jsou pozitivní, trasovány jsou jen jejich neočkované kontakty a jejich očkovaným kontaktům se pozornost nevěnuje. Pokud se nakazí očkovaní, nedozvíme se o nich a ve statistikách chybí a infekci šíří dál, pokud nebudou mít klinické příznaky.“ Antigenní testy se podle ní osvědčily v případě rychlého a cíleného testování ohniska při výskytu nemocné osoby na pracovišti, plošné testování kolektivu s nízkou promořeností se ale ukázalo být nákladné a zbytečné.

Laboratorní a klinická skupina ministerstva zdravotnictví byla o výsledcích studií a doporučení odborníků omezit plošné testování a zohledňovat protilátky v těle informována již v dubnu, dodaný podnět ale neřešila.

Kulatý stůl se věnoval také právním aspektům postupu vlády. Zástupci institutu Pro Libertate upozornili, že současná situace v České republice nese znaky ústavní krize, která se vyznačuje třemi základními znaky: lidé přestali věřit v právo, stát přestal právo respektovat a soudy přestaly právo chránit. Na konkrétních příkladech ukázali neúčinnost ochrany při přezkumu mimořádných opatření ze strany Nejvyššího správního soudu.

Podle právníků jsou příslušná mimořádná opatření vydávána zcela mimo režim standardního „legislativního“ procesu a zásadní roli hrají vlivové skupiny, což je v právním státě nemyslitelné. Účastníci debaty se vyslovili pro okamžité zrušení stavu pandemické pohotovosti a zrušení pandemického zákona pro jeho nepotřebnost, protože i samotné ministerstvo zdravotnictví opírá svá rozhodnutí o různé předpisy.

Současně navrhli novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví, která by omezila správní uvážení při vydávání opatření, nastavila kompenzace a zakotvila stav epidemie. „Poslední mimořádné opatření je vydáno v době, kdy je hospitalizováno cca 60 nemocných osob. Z toho není známo, kolik se léčí s vážným průběhem nemoci. Nicméně je zjevné, že ze 150 českých nemocnic je jich nejméně 90, které nepečují o žádného pacienta s onemocněním Covid-19. Epidemie neexistuje a ministerstvo zdravotnictví nepředkládá žádné argumenty, které by naznačovaly, že by se to mělo změnit. Prakticky stejné počty nemocných i nově pozitivních platí od června. Přesto soud ani jedno mimořádné opatření nezrušil pro absenci důvodů pro jeho vydání,“ zaznělo dále na kulatém stole.  

Na sporné a zavádějící výklady některých dat a statistik spojených s covidem upozornili  na závěr RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D. a doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D. Svá tvrzení doložili konkrétními příklady chybného matematického modelování.

„Velká část dat v České republice bohužel vzniká takříkajíc „sama od sebe“ a nikoliv plánovaně, s jasným cílem a účelem. Typickým příkladem je reportovaný denní počet pozitivně testovaných lidí. Takové číslo svůj význam pochopitelně má, ale možnosti jeho využití k dalším analýzám jsou značně omezené. Výsledky analýzy takových dat často představují hrubé dezinterpretace,“ zaznělo například od Arnošta Komárka z Katdery pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.