Ta zpráva nezní optimisticky, ale město se s ní pere. V Prostějově rapidně stoupá množství vyprodukovaného odpadu, čímž se samozřejmě zvyšují i náklady magistrátu na jeho likvidaci. Jak upozorňuje první náměstek primátora Prostějova, přibývá zejména vyhozeného plastu, skla i bioodpadu. A samozřejmě také směsného odpadu. Přitom zastupitelstvo oproti původním prohlášením nezvýšilo občanům roční poplatky za odvoz a likvidaci komunálního odpadu, který tak i pro rok 2022 zůstal na základní hodnotě 600 korun. Rostoucí množství odpadu se dává do souvislosti s tím, že Prostějované více nakupují a mají tím vyšší spotřebu.
„Ze statistik vyplývá, že v posledních letech se nám navyšují plasty. V roce 2010 jsme vytřídili 512 tun plastů, což bylo 11,26 kilogramu na občana, v roce 2020, který byl rekordní, jsme vytřídili již 1 084,91 tuny, což je 24,85 kilogramu na občana. To je obrovský nárůst. Stejně tak sledujeme nárůst u skla, v roce 2010 to bylo 412,4 tuny (8,91 kg/občan), rok 2020 už 571,6 tuny (13,09 kg/občan). Vzestupnou tendenci má i směsný odpad, v roce 2020 jsme vyprodukovali v Prostějově 8 096,72 tuny tohoto odpadu, na občana tak připadá celkem 185,49 kilogramu. Naučili jsme se třídit i bioodpad. Z počátečních 4,43 kilogramu na občana jsme se v loňském roce dostali už na 19,53 kilogramu, celkem tedy 852,63 tuny,“ vypočítal pro Večerník Jiří Pospíšil (PéVéčko), první náměstek primátora Statutárního města Prostějova.
Čím lze vysvětlit tak enormní nárůst vyprodukovaného odpadu v Prostějově? „Je to jednoduché. Máme velkou spotřebu, nakupujeme, a tím vyprodukujeme větší množství odpadu. Loňský rok byl mimořádný i tím, že během lockdownu byli občané doma, objednávali zboží, které jim bylo dováženo v různých obalech, a tím se pak zaplňovaly kontejnery. Za zvýšení může naše vyšší spotřeba, je to známka toho, že se máme dobře. Druhá věc je to, že se občané naučili třídit, o čemž svědčí narůstající čísla jednotlivých druhů odpadů,“ odpověděl Pospíšil, v jehož gesci je starost o komunální služby a odpadové hospodářství města. „Je třeba poděkovat všem, kteří zodpovědně třídí, patří jim pochvala a velký dík,“ vzkázal.
Nutno zdůraznit, že se zvyšujícím se množstvím odpadu rostou i náklady magistrátu na jeho odvoz a likvidaci. „Ano, vloni dosáhly rekordních padesáti milionů korun! S novým zákonem o odpadech přijde i navyšování za ukládání na skládky. Vše postupně vyhodnocujeme. Některá města již v letošním roce přistoupila na navyšování poplatku za odpady. My jsme pro rok 2022 ještě zůstali u stejné výše poplatku na občana, tedy šesti set korun,“ připomněl první náměstek primátora, do kterého si Večerník trochu „rýpl“ s námitkou, že před nedávnem byli radní už rozhodnutí poplatky pro občany zvýšit. A rapidně! „O žádných rozhodnutích nevím. Domluvili jsme se v radě města, že vyčkáme, jak se v praxi projeví nový zákon o odpadech. První výsledky budeme mít až v příštím roce, proto jsme zatím zůstali u stávajícího poplatku,“ vysvětlil Jiří Pospíšil.
Kapacity skládek jsou zatím podle prvního náměstka primátora dostačující. Prostějov má prý výhodu, že směsný komunální odpad se z Prostějova vozí do zařízení na energetické využití odpadu v Brně.
Přede dvěma týdny prostějovští zastupitelé schválili novou vyhlášku o odpadech. „Novela zákona o místních poplatcích zavedla dva nové poplatky za komunální odpad, jedná se o poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Proto naše vyhláška musela být upravena podle novely zákona. Největší změnou a také výhodou u nového poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je, že již není třeba rozlišovat dvě složky sazby, paušální a dle skutečných nákladů na sběr a svoz netříděného odpadu, ale postačí stanovit poplatek v jakékoliv výši, která nepřevýší 1 200 korun bez ohledu na skutečně vynaložené náklady obce,“ podrobně vysvětlil smysl nové vyhlášky města o odpadech první náměstek prostějovského primátora. Změnou, kterou přináší nový poplatek za obecní systém odpadového hospodářství oproti současnému místnímu poplatku, je poplatková povinnost nově i právnických osob, které mají ve svém vlastnictví byt či dům, ve kterém není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. „Typickým příkladem takové právnické osoby je družstvo, které vlastní byty, svěřenský fond nebo firma, která například v části budovy bude mít prostory pro podnikání a v části pro bydlení. Účel využití těchto prostor musí být uveden v katastru nemovitostí,“ dodal Pospíšil.
množství vyprodukovaného odpadu v prostějově (v tunách)
rok bioodpad sklo papír plasty směsný odpad
2018 597,36 456,08 1 113,63 870,36 7 649,38
2019 885,89 434,39 1 849,20 906,20 7 533,27
2020 852,63 571,60 1 384,45 1 084,91 8 096,72
2021 (k 30. 6.) 340,02 316,42 733,51 469,80 4 167,94
