Úřad práce ČR evidoval k 30. 9. 2021 celkem 262 142 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 5 747 méně než v předchozím měsíci a o 14 873 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 5 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v srpnu a o 0,3 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen 2021) nejnižší v celé EU, a to 3 % (průměr EU 6,7 %).

Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V řadě regionů nadále trvá, i přes počínající útlum sezónních činností, zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.

 

09/2021

09/2020

09/2019

Podíl nezaměstnaných osob v ČR

3,5 %

3,8 %

2,7 %

Počet uchazečů o zaměstnání

262 142

277 015

201 907

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání

241 635

257 355

182 853

Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (srpen)

3 %

2,8 %

2,1 %

 

 

 

 

 

 

„Pandemie zasáhla ekonomiku velmi tvrdě. Pochopitelně tedy panovaly obavy, že koronakrize dopadne i na trh práce. Přestože se nezaměstnanost loni nepatrně zvýšila, díky programu Antivirus se černé scénáře nenaplnily. Pokládám to za velký úspěch Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu práce ČR, který podporu vyplácel. Jen díky tomu jsme stále evropskými premianty,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

„V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se často potýkají s výpadky kvůli nedostatku materiálů a komponentů. K oživení došlo též v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,“ shrnuje aktuální situaci generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v září v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji (5,3 %) a dále v Karlovarském kraji (4,5 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v září loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,2 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti září 2020 poklesl o 0,5 p. b. na 4,5 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou a Jičín (1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,9 %), Most (6,8 %) a Ostrava-město (6,3 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53 % ženy, což představuje 138 886 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,9 % a mužů 3,3 %. U žen došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b., u mužů zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě.

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 129 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,5 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,8 roku, zatímco loni to bylo 41,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,5 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 1 568 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 30. 9. 2021 celkem 94 841 a tvořili 36,2 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání s vyučením bez maturity a se základním vzdělání. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 5 160) a uchazečů se střední školou (o 3 728).

Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci září bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 75 235.

Jak už bylo uvedeno – v září dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. K 30. 9. 2021 jich Úřad práce ČR evidoval 12 805 (srpen 2021 – 7 505, září 2020 – 12 694, září 2019 – 9 793). Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce celkově 16 015 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 5 814, meziročně pak více o 47 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,1 % (srpen 2021 – 3,8 %, září 2020 – 5,8 %).

V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník) a podnikání. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především pak lékařských fakult, škol zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT), dále absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů, nebo třeba oborů zdravotnictví a farmaceutické vědy. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů.

Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Informačních a poradenských střediscích (IPS) a ve školách. ÚP ČR zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. To vše v souladu s protiepidemickými opatřeními.

„Cílem je nasměrovat žáky a studenty tak, aby je vybraný obor nejen bavil, ale aby v něm také co nejdříve po absolvování studia našli uplatnění. Mladým lidem pomáhají při vstupu na pracovní trh též cílené projekty,“ shrnuje ředitelka Odboru zaměstnanosti a EU z Generálního ředitelství ÚP ČR Eva Stratilová.

V září naopak klesl počet nově evidovaných zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence nově přihlásilo 540 (srpen 2021 – 858, září 2020 – 557), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 314. Celkem jich úřad evidoval 2 932 (srpen 2021 – 3 811, září 2020 – 2 663), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (591) a dále specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (522) či učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (497). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 1 906 volných pracovních míst v tomto oboru (srpen 2021 – 2 062, září 2020 – 2 009). Školy měly zájem hlavně o lektory a učitele jazyků (429 míst) a o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (348 míst).

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v září 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 13,5 p. b. na 34,9 %, tedy celkem na 91 590 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem zkrátila o 2 na 502 dnů.

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během září se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 935 lidí. To je meziměsíčně více o 13 084 osob a meziročně méně o 7 939 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (5 630) a Středočeský kraj (5 461). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1 383). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 847) a nejméně na Jesenicku (188). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, výroby, veřejné správy nebo administrativy.

Naopak z evidence odešlo celkem 48 682 uchazečů, tj. o 14 542 osob více než v předchozím měsíci a o 4 255 osob méně než v září 2020. Novou práci si našlo 33 520 lidí, nejčastěji jako pomocní pracovníci ve výrobě, provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen, pracovníci péče o děti, uklízeči a pomocníci v domácnostech, administrativní pracovníci, montážní dělníci, kuchaři, kováři a nástrojáři či obsluha pojízdných zařízení.

Podpora v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září celkem 74 957 osob, což představuje 28,6 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně klesl o 10 583 osob.

Uchazeči v průměru pobírali 9 289 Kč měsíčně. Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 17 506 (23,4 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 20 075 Kč, pak pobíralo 3 480 (4,6 %) uchazečů o zaměstnání.

V září vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 806 684 tis. Kč (srpen 778 342 tis. Kč, červenec 716 022 tis. Kč).

Volná pracovní místa

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 357 911 volných pracovních míst, o 5 203 méně než v srpnu a o 41 253 míst více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,7 uchazeče o zaměstnání. U přibližně 73 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 74 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, uklízeče nebo pomocníky ve výrobě a řidiče nákladních automobilů. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (97 734 míst) a ve Středočeském kraji (65 078 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé 44 819 nových volných pracovních míst, což je o 6 349 méně než loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 2 606 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 52 628 volných pracovních míst.

Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti

Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil v září celkem 15 843 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 7 833 osob. Zaměstnání získalo také 4 652 nezaměstnaných díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 9 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 498 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání.

Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 30. 9. 2021 se jich účastnilo 1 296 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Celkem od začátku letošního roku na rekvalifikace nastoupilo 7 413 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a kurzy orientované na osobní služby. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.

Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci září touto cestou podpořil 459 OZP.

V návratu na pracovní trh výrazně pomáhá i příspěvek na dojížďku. Se 7 640 žadateli už Úřad práce ČR uzavřel dohodu o jeho poskytnutí. Nejvíce takto podpořených osob je v Moravskoslezském (1 700), Olomouckém (1 644) a Ústeckém kraji (965), kterým ÚP ČR přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč, protože nejčastěji dojíždí do práce 10–25 a 25–50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektrikáři, pracovníci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách, ale také asistent soudce, učitelé, servírky a administrativní pracovníci.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 472 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 618) a v Moravskoslezském (1 009) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 040 klientů.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni.

Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR