Úřad práce ČR evidoval k 31. 10. 2021 celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 10 453 méně než v předchozím měsíci a o 19 996 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,4 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v září a o 0,3 p.b. méně než před rokem.
Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,5 % (průměr EU 6,6 %).
V říjnu klesla jak nezaměstnanost, tak počet volných pracovních míst. Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických a technických profesích. Dlouhodobý zájem je i o kvalifikované řemeslníky.
|
|
10/2021 |
10/2020 |
10/2019 |
|
Podíl nezaměstnaných osob v ČR |
3,4 % |
3,7 % |
2,6 % |
|
Počet uchazečů o zaměstnání |
251 689 |
271 685 |
196 518 |
|
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání |
230 177 |
252 364 |
177 076 |
|
Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (září) |
2,5 % |
2,8 % |
2,1 % |
„Nadále je zájem i o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod. V následujících měsících nezaměstnanost s největší pravděpodobností v souvislosti s útlumem sezónních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, vzroste. Situace na trhu práce se bude odvíjet především od aktuální epidemické situace,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v říjnu v Moravskoslezském (5,1 %), Ústeckém (5 %) a Karlovarském kraji (4,3 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v říjnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,1 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob oproti říjnu 2020 poklesl o 0,7 p. b. na 4,3 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,4 %), Rychnov nad Kněžnou (1,6 %), Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Benešov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,6 %), Most (6,4 %) a Ostrava-město (6 %).
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 52,9 % ženy, což představuje 133 147 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,7 % a mužů 3,1 %. U žen i u mužů došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,2 p. b.
V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 37 460 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v říjnu 43,1 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,6 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 469 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31.10. 2021 celkem 92 802 a tvořili 36,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 7 308) a uchazečů se střední školou (o 5 945).
Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci října bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 73 487.
Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 14 654 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 1 361, meziročně pak méně o 488 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 5,8 % (září 2021 – 6,1 %, říjen 2020 – 5,6 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci října v evidenci ÚP ČR 11 192 absolventů.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V říjnu 2021 vzrostl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 12,7 p. b. na 35,6 %, tedy celkem na 89 647 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání se zářím prodloužila o 14 na 516 dnů.
Noví a umístění uchazeči o zaměstnání
Během října se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 30 196 lidí. To je meziměsíčně méně o 12 739 osob a meziročně méně o 6 043 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 125) a Středočeský kraj (3 612). Naopak nejméně kraj Karlovarský (976). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 073) a nejméně na Rokycansku (123). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, výroby kovových konstrukcí nebo vzdělávání.
Naopak z evidence odešlo celkem 40 649 uchazečů, tj. o 8 033 osob méně než v předchozím měsíci a o 920 osob méně než v říjnu 2020. Novou práci si našlo 27 288 lidí, nejčastěji jako pomocní pracovníci ve výrobě, pracovníci v malo a velkoobchodě, administrativní pracovníci, uklízeči a pomocníci v domácnostech, obsluha pojízdných zařízení, kováři a nástrojáři, pomocní pracovníci v dopravě a skladování či číšníci, barmani a servírky.
Podpora v nezaměstnanosti
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v říjnu celkem 72 686 osob, což představuje 28,9 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně klesl o 13 233 osob.
Uchazeči v průměru pobírali 9 373 Kč měsíčně (říjen 2020 – 8 684 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 16 702 (23 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 20 075 Kč, pak pobíralo 3 592 (4,9 %) uchazečů o zaměstnání.
V říjnu vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 746 505 tis. Kč (září 802 688 tis. Kč, srpen 778 342 tis. Kč).
Volná pracovní místa
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 352 454 volných pracovních míst, o 5 457 méně než v září a o 41 724 míst více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,7 uchazeče o zaměstnání. U přibližně 73 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 73 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě nebo uklízeče a řidiče nákladních automobilů. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (96 137 míst) a ve Středočeském kraji (65 170 míst).
V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé 42 094 nových volných pracovních míst, což je o 8 318 více než loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 2 566 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 50 117 volných pracovních míst.
Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti
Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil v říjnu celkem 16 130 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 7 562 osob. Zaměstnání získalo také 4 774 nezaměstnaných díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 10 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 550 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání.
Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 31. 10. 2021 se jich účastnilo 1 517 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Celkem od začátku letošního roku na rekvalifikace nastoupilo 8 815 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a kurzy orientované na osobní služby. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.
Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci října touto cestou podpořil 478 OZP.
V návratu na pracovní trh výrazně pomáhá i příspěvek na dojížďku. Se 7 683 žadateli už Úřad práce ČR uzavřel dohodu o jeho poskytnutí. Nejvíce takto podpořených osob je v Moravskoslezském (1 705), Olomouckém (1 647) a Ústeckém kraji (975), kterým ÚP ČR přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč, protože nejčastěji dojíždí do práce 10–25 a 25–50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektrikáři, pracovníci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách, ale také asistent soudce, učitelé, redaktorka, servírky a administrativní pracovníci.
Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 534 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 611) a v Moravskoslezském (1 046) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 114 klientů.
Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni.
Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR
„Nadále je zájem i o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod. V následujících měsících nezaměstnanost s největší pravděpodobností v souvislosti s útlumem sezónních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, vzroste. Situace na trhu práce se bude odvíjet především od aktuální epidemické situace,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.Úřad práce ČR evidoval k 31. 10. 2021 celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 10 453 méně než v předchozím měsíci a o 19 996 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,4 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v září a o 0,3 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září 2021) nejnižší v celé EU, a to 2,5 % (průměr EU 6,6 %).
V říjnu klesla jak nezaměstnanost, tak počet volných pracovních míst. Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických a technických profesích. Dlouhodobý zájem je i o kvalifikované řemeslníky.
|
|
10/2021 |
10/2020 |
10/2019 |
|
Podíl nezaměstnaných osob v ČR |
3,4 % |
3,7 % |
2,6 % |
|
Počet uchazečů o zaměstnání |
251 689 |
271 685 |
196 518 |
|
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání |
230 177 |
252 364 |
177 076 |
|
Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (září) |
2,5 % |
2,8 % |
2,1 % |
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v říjnu v Moravskoslezském (5,1 %), Ústeckém (5 %) a Karlovarském kraji (4,3 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v říjnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,1 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob oproti říjnu 2020 poklesl o 0,7 p. b. na 4,3 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,4 %), Rychnov nad Kněžnou (1,6 %), Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Benešov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,6 %), Most (6,4 %) a Ostrava-město (6 %).
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 52,9 % ženy, což představuje 133 147 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,7 % a mužů 3,1 %. U žen i u mužů došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,2 p. b.
V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 37 460 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v říjnu 43,1 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,6 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 469 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31.10. 2021 celkem 92 802 a tvořili 36,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 7 308) a uchazečů se střední školou (o 5 945).
Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci října bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 73 487.
Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 14 654 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 1 361, meziročně pak méně o 488 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 5,8 % (září 2021 – 6,1 %, říjen 2020 – 5,6 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci října v evidenci ÚP ČR 11 192 absolventů.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V říjnu 2021 vzrostl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 12,7 p. b. na 35,6 %, tedy celkem na 89 647 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání se zářím prodloužila o 14 na 516 dnů.
Noví a umístění uchazeči o zaměstnání
Během října se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 30 196 lidí. To je meziměsíčně méně o 12 739 osob a meziročně méně o 6 043 uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 125) a Středočeský kraj (3 612). Naopak nejméně kraj Karlovarský (976). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 073) a nejméně na Rokycansku (123). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, výroby kovových konstrukcí nebo vzdělávání.
Naopak z evidence odešlo celkem 40 649 uchazečů, tj. o 8 033 osob méně než v předchozím měsíci a o 920 osob méně než v říjnu 2020. Novou práci si našlo 27 288 lidí, nejčastěji jako pomocní pracovníci ve výrobě, pracovníci v malo a velkoobchodě, administrativní pracovníci, uklízeči a pomocníci v domácnostech, obsluha pojízdných zařízení, kováři a nástrojáři, pomocní pracovníci v dopravě a skladování či číšníci, barmani a servírky.
Podpora v nezaměstnanosti
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v říjnu celkem 72 686 osob, což představuje 28,9 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně klesl o 13 233 osob.
Uchazeči v průměru pobírali 9 373 Kč měsíčně (říjen 2020 – 8 684 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč dostávalo 16 702 (23 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 20 075 Kč, pak pobíralo 3 592 (4,9 %) uchazečů o zaměstnání.
V říjnu vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 746 505 tis. Kč (září 802 688 tis. Kč, srpen 778 342 tis. Kč).
Volná pracovní místa
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 352 454 volných pracovních míst, o 5 457 méně než v září a o 41 724 míst více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,7 uchazeče o zaměstnání. U přibližně 73 % z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 73 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě nebo uklízeče a řidiče nákladních automobilů. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (96 137 míst) a ve Středočeském kraji (65 170 míst).
V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé 42 094 nových volných pracovních míst, což je o 8 318 více než loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 2 566 míst. ÚP ČR naopak obsadil a následně z evidence vyřadil 50 117 volných pracovních míst.
Úřad práce ČR aktivní v politice zaměstnanosti
Úřad práce ČR věnuje všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím příspěvků v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil v říjnu celkem 16 130 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Tak například - na veřejně prospěšné práce umístil 7 562 osob. Zaměstnání získalo také 4 774 nezaměstnaných díky vyhrazeným společensky účelným pracovním místům (SÚPM). Pro 10 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová SÚPM (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Dalších 550 nezaměstnaných zahájilo v rámci SÚPM soukromé podnikání.
Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně podporuje nejen uchazeče, ale také zájemce o zaměstnání. K 31. 10. 2021 se jich účastnilo 1 517 uchazečů nebo zájemců o zaměstnání. Celkem od začátku letošního roku na rekvalifikace nastoupilo 8 815 uchazečů a zájemců o zaměstnání. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a kurzy orientované na osobní služby. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let.
Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci října touto cestou podpořil 478 OZP.
V návratu na pracovní trh výrazně pomáhá i příspěvek na dojížďku. Se 7 683 žadateli už Úřad práce ČR uzavřel dohodu o jeho poskytnutí. Nejvíce takto podpořených osob je v Moravskoslezském (1 705), Olomouckém (1 647) a Ústeckém kraji (975), kterým ÚP ČR přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč, protože nejčastěji dojíždí do práce 10–25 a 25–50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektrikáři, pracovníci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách, ale také asistent soudce, učitelé, redaktorka, servírky a administrativní pracovníci.
Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 4 534 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 611) a v Moravskoslezském (1 046) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 114 klientů.
Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na https://www.mpsv.cz/web/cz/mesicni.
Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR
