Podzim, doba kin? V minulosti tohle pravidlo platilo. Právě v sychravých měsících počasí obvykle příliš nepřeje výletům a procházkám, řada lidí tak obyčejně raději zamířila do hlediště před plátno. Letošní a loňský rok jsou ale jiné. V obou případech zasáhl nejen do společenského života koronavirus. A zatímco loni v říjnu došlo k celkovému uzavření kin, tento rok na jaře už ke druhému, nyní zůstávají kina otevřená. Jenže snad je to strach z nákazy, snad nechuť k opatřením, která pro subjekty podobného typu znovu platí. Výsledek je, že lidé chodí výrazně méně. Alespoň v Prostějově.
Také si to pamatujete? Fronty na lístky, plné sály. A k tomu vůně čaje nebo třeba pop-cornu. Ne, to nejsou zážitky a situace z dob dávno minulých. I když to tak nemusí vypadat, jedná se o dobu ještě nedávnou. Počet kin se totiž snížil a může se zdát, že jejich zlatý věk je ten tam. Možná je to v některých oblastech pravda. Ne tak ale v Prostějově. Kino Metro 70 je zde stále pojem a oblíbeným místem nejen ke zhlédnutí novinek, ale i k obyčejnému lidskému setkávání. Nebo také příležitost pro rande. Ostatně před pár dny oslovilo s ročním zpožděním kulaté jubileum 50. výročí od založení.
Kino už kvůli pandemii muselo být opakovaně zavřené, poprvé loni zkraje jara. Později na podzim a nyní může uzavření kina reálně hrozit znovu. Momentálně je každopádně jisté, že koronavirus a následná vládní opatření byly k provozům kina, potažmo k jejich návštěvnosti nemilosrdné, ba přímo zlé. „To se těžko říká, jaké konkrétní ztráty v návštěvnosti přinesl. I proto, že byla kina zavřená pokaždé v jiné měsíce. Je něco jiného, když se nemůže promítat v červnu nebo v říjnu,“ podotkla ředitelka kina Metro 70 Barbora Kucsa Prágerová.
Dala ale příklad, přímo děsivý. „Náměstkyně primátora Milada Sokolová po mně před časem chtěla srovnání dvou sledovaných období. V době bez koronavirového pandemie jsme vydělali čtyři miliony. Za stejně dlouhé období ve stejné části roku a s koronavirem v zádech čtyři tisíce,“ smutní Barbora Kucsa Prágerová. Kino Metro 70 se totiž zařadilo ke kinosálům, které promítaly on-line. Jak se však ukázalo, zážitek přímo z promítacího sálu je pro mnohé prostě nenahraditelný. Zájem zkrátka nebyl takový.
I tak ale uplynulé dva roky nabídly v kině i hodně radosti. Třeba v zájmu diváků o některé snímky. Zatímco před koronavirovou pandemií letělo v České republice Bohemian Rhapsody, v její době a těsně před nástupem covid-19 to byly české filmy. „Například Prvok, Šampón, Tečka a Karel, to je snímek, co udělal léto,“ pochvaluje si ředitelka prostějovského kina. Dobře si ale jak v návštěvnosti, tak v hodnocení diváků na internetu vedly i jiné snímky. „Taky Karel byl hodně navštěvovaný. A Zátopek, což je ostatně favorit na ocenění Český lev,“ podotkla k letošnímu roku. Ten navíc kino oslavilo i promítáním na velodromu, ke všemu amatérského filmu místních nadšenců Fotbalový Skřítek.
Loňský rok byl také o české tvorbě. Bodoval zejména dokument Víta Klusáka V síti o tom, jaké hrozby čekají nezletilé, zejména dívky, na internetu. A jak snadno -náctiletí na Facebooku narazí na obtěžování i vydírání. „Asi bychom byli překvapení, jakých výsledků by dokument dosáhl nebýt koronaviru. U nás trhl rekord i tak, během jediného dne na něj přišlo 1300 diváků,“ informovala Barbora Kucsa Prágerová s tím, že rekordních čísel dosáhlo kino Metro 70 v roce 2019, kdy celkový počet diváků přesáhl poprvé v novodobé historii sedmdesát tisíc. Tímto výsledkem byl také potvrzen stoupající trend po nástupu nové ředitelky která nahradila Ivan Čecha.
Na český film však neexistují jen pochvalné komentáře, ale i dost ostré, přičemž jeden z nich padl velmi nedávno právě na půdě prostějovského kina z úst režiséra Václava Marhoula. Vyjádřil nespokojenost nad množstvím podprůměrných komedií a seriálů. Ředitelka kina je smířlivější. „Pozoruji, že v posledních letech se do kin dostává širší paleta českých filmů, jsou to snímky žánrové a kvalitní. Už to není jen dříve zdaleka nejčastější žánr, tedy lehčí komedie,“ sdělila Kucsa Prágerová.
A prozradila, že nejen kina, ale i některé samotné filmy koronavirem utrpěly. Jednak nižším počtem diváků v kinech, zároveň ale tím, že v době uvolnění začaly distribuční společnosti snímky doslova chrlit. „Neprávem tak zapadla některá zdařilá a zajímavá díla. Například Prušinovského Chvilky nebo také Nohejlova Okupace. A je to škoda.“
Foto 47 Sob téma_mesto
Plný sál? Bohužel ne. Hlediště je při promítáních i nefilmových akcích zoufale prořídlé. Foto: archiv Večerníku
