Nejsou lidi! Tak tato slova slyšíme v posledních měsících od různých zaměstnavatelů v Prostějově nejčastěji. A není se co divit. Zatímco nezaměstnanost v letošním roce měsíc od měsíce stále klesala, počet volných pracovních míst hlášených firmami na prostějovské pobočce Úřadu práce naopak stoupal. Sehnat dneska například kvalitního dělníka, řemeslníka nebo číšníka je opravdový problém. Jak Večerníku potvrdil hlavní analytik trhu práce Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Olomouci Jaroslav Mikšaník, v celém prostějovském regionu jsou nejvíce poptávaní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Málo je ovšem také montážních dělníků, kovářů, řidičů či kuchařů. Co s tím?
I vzhledem k pandemické situaci covid-19 nezaměstnanost i na Prostějovsku stále klesá.
Jak je to možné? „Firmám se již v jarních měsících podařilo získat dostatek zakázek a většinou přijímaly nové zaměstnance. Tuto poptávku zatím nenarušilo ani pozastavení výroby automobilů z důvodu nedostatku čipů, i když výrobní program řady firem v Olomouckém kraji je s automobilovým průmyslem těsně propojen. Prostějovský region je navíc poněkud výjimečný v tom, že je zde nejnižší nezaměstnanost v rámci Olomouckého kraje,“ pustil se do objasnění problematiky Jaroslav Mikšaník, hlavní analytik trhu práce Úřadu práce, Krajské pobočky v Olomouci. „Podíl nezaměstnaných osob byl na Prostějovsku ke konci října 2,1 procenta, přičemž v kraji to byla tři procenta a v celé České republice dokonce 3,4 procenta. Na konci října byl k tomu počet volných míst hlášených na prostějovském Úřadu práce v počtu 1 936, což je víc než počet nezaměstnaných v počtu 1 616 osob,“ přidal Mikšaník i čísla a vzápětí sdělil, jaké profese jsou ve zdejším prostředí nejvíce poptávané. „Struktura volných pracovních míst je na Prostějovsku podobná jako v celém Olomouckém kraji. Nejžádanější jsou dělnické strojírenské profese, které tvoří dvanáct procent celkové poptávky. Co se týče konkrétních profesí, jedná se zejména o strojní zámečníky, seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, svářeče, formíře, kováře, karosáře. Dále je vysoká poptávka po stavebních dělnících a řemeslnících, což je 10 procent z celkové nabídky volných pracovních míst. Velmi žádaní jsou i skladníci a obsluha motorových vozíků, montážní dělníci, řidiči nákladních vozidel a tak dále,“ vypočítal Jaroslav Mikšaník.
Večerník zajímalo, zda Úřad práce může nějak zaměstnavatelům pomoci, aby získali požadované pracovníky. Jak ovšem analytik trhu práce uvedl, prioritním posláním Úřadu práce ČR je zprostředkování zaměstnání. „Přesto se může stát, že není možné spárovat konkrétní místo a uchazeče. Jednoduše proto, že v tom brání například zdravotní stav klienta, jeho rodinná situace, směnný provoz, nedostatečná délka praxe uchazeče, dopravní dostupnost nebo třeba firma plánuje přijmout na dané místo cizince. Úřad práce umí pomoci v případě, že stávající kvalifikace konkrétního uchazeče nevyhovuje požadavkům zaměstnavatele, například prostřednictvím rekvalifikací a podporuje tak sladění nabídky a poptávky na pracovním trhu. Zároveň se ještě více zaměřuje na podporu zejména zvolených rekvalifikací. Právě tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti umožňuje operativně reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů a výrazně zvyšuje šance na pracovní uplatnění absolventů kurzů. Během tří let může Úřad práce ČR na tento typ rekvalifikace zájemci nebo uchazeči o zaměstnání poskytnout až padesát tisíc korun. S ohledem na aktuální situaci náš úřad také podporuje, tam kde to je jen trochu možné, kurzy v on-line podobě,“ uvedl Mikšaník.
Současná situace na pracovním trhu je charakteristická vysokou poptávkou zaměstnavatelů po nových zaměstnancích. Především po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. „Úřad práce ČR dělá maximum pro podporu sladění nabídky a poptávky na pracovním trhu. K tomu využívá široké škály nástrojů a opatření Aktivní politiky zaměstnanosti. Za všechny můžeme jmenovat projekt Outplacement, který reaguje na změny na pracovním trhu a jehož prostřednictvím Úřad práce nabízí pomoc jak lidem, kterým hrozí ztráta zaměstnání, tak i zaměstnavatelům, kteří naopak nové zaměstnance hledají. Nebo potřebují ty stávající vzdělávat. Pomáhá tedy jak v případě propuštění, a to nejen toho hromadného, ale i tehdy, když zaměstnavateli pracovníci na určitých pozicích chybí. Outplacement umožňuje zaměstnavatelům, aby si proškolili své pracovníky dle svých potřeb, a tím pádem si je ponechali. Propouštěným zaměstnancům pomůže přejít z práce do práce, aby v ideálním případě nastoupili rovnou k dalšímu zaměstnavateli, aniž by se dostali do evidence Úřadu práce ČR. Jedinou podmínkou pro zapojení do projektu Outplacement je, že se klienti zaevidují na Úřadu práce ČR jako zájemci o zaměstnání. To znamená ještě v době, než o práci přijdou a jsou ve výpovědní době. Tento krok je velmi důležitý,“ upozorňuje hlavní analytik trhu práce krajské pobočky v Olomouci.
Jak již bylo naznačeno, mnohé prostějovské firmy si kvůli nedostatku tuzemských zaměstnanců pomáhají najímáním cizinců. „Na konci října letošního roku jsme evidovali v okrese Prostějov celkem 2 198 legálně pracujících cizinců. Z větší části se jednalo o občany Evropské unie, což bylo celkem 1 310 osob. Mezi nimi převažovali občané Slovenska s 572 osobami, dále jsou nejvíce zastoupeni občané Rumunska, Maďarska a Bulharska. Mezi občany z třetích zemí dominují ukrajinští občané s celkem více než 600 osobami. Před pěti lety, tedy na konci října 2016, jsme v regionu Prostějovska evidovali celkem 1 324 pracujících cizinců,“ prozradil zajímavou statistiku Jaroslav Mikšaník.
Aktuální čísla nezaměstnanosti obdrží Večerník v nejbližších dnech a přineseme vám je v příštím vydání, žádný zvrat na trhu práce se však neočekává.
