První sníh se snáší na slunečníky u venkovního posezení obklopeného stromy. Vše vypadá klidně a opuštěně. Jen z komínu vedoucího z jedné z garáží na bývalém LeRKu se valí tmavý, hustý dým. Když člověk vstoupí dovnitř, překvapí ho osmero bezdomovců natěsnaných v malé, potemnělé místnosti. Popíjejí, pokuřují, pospávají, někteří jen tak koukají na malou LCD televizi zavěšenou na zdi. Funguje na baterky, elektřina tu přirozeně není. „Už jsem tady zbyl sám, jsem teď vlastně něco jako správce. Tohle vše jsou mí kamarádi, přišli jen na návštěvu,“ vysvětlil Večerníku muž, který se představil jako Sumec. Jen pár metrů odsud pod tribunou totálně zchátralého fotbalového stadionu jeden z bezdomovců před časem zemřel. Aleši L. bylo 50 let.
Aleš L. přežíval v komunitě bezdomovců několik let. Letos v létě jej v areálu bývalého fotbalového stadionu LeRK pod tribunu objevila čtveřice kamarádů. Přivolaný lékař konstatoval smrt. Policisté na místě zjistili, že den před nalezením mrtvého těla seděl v rohu tribuny muž svlečený do půli těla. Soud nyní veřejně pátrá po datu jeho úmrtí. „Aleš zemřel tak, že se opil a asi se zadusil rohlíkem. Bylo to myslím v ten den, kdy ho našli,“ reaguje na dotaz Večerníku „Sumec“, který si poměrně útulně zařídil poslední obydlenou garáž, která zbyla z někdejší kolonie tzv. „skalních bezdomovců“. V relativně uklizené cimře má nejen dobře těsnící dveře, funkční kamna na dřevo, ale i dalších sedm kamarádů na návštěvě. Je mezi nimi i jedna žena. „Už je tady klid, feťáci jsou pryč, není problém,“ zdůraznil Sumec, jehož hosté se očividně přišli schovat před zimou a prvním sněhem.
Problémy s Čechmánkem
„Chvilku posedíme a zase půjdou, tady bychom se na delší čas stejně všichni nevešli,“ dodal Sumec, který se však odmítl fotit. „Po těch článcích ve Večerníku, jak jste psali, že tu jeden bezdomovec málem zabil druhého, jsem měl problémy s majiteli. Pan Pořízka je v pohodě, horší to bylo s panem Čechmánkem. Ale i s ním už je to v cajku. Naposledy tu byl asi před třemi měsíci. Přijel v Porsche, a dokonce mi přivezl pečivo,“ prohlásil „Sumec“ v souvislosti s bývalým skvělým hokejovým brankářem. Zda je tato jeho historka skutečně pravdivá, nelze úplně ověřit. Faktem je, že někdejšího olympijského vítěze z Nagana rozmařilý způsob života a podnikání s bývalým majitelem LeRKu Prostějov Bořivojem Krestou dostaly do astronomických dluhů. Ty musel řešit osobním bankrotem. Letos Roman Čechmánek oslavil padesátiny. Navzdory jeho slavné minulosti mu ve zdlouhavém soudním řízení za údajný podvod stále hrozí i nepodmíněný trest vězení.
Vražedný útok kladivem i rozbíjení uren
Ještě na jaře na LeRKu ve dvou garážích žili „trvale“ bezdomovci tři. Patřil mezi ně i Pavel Látal, který přežil brutální útok svého kolegy kladivem. Hádka mezi nimi se strhla kvůli Látalově partnerce, na kterou si druhý z bezdomovců dělal zálusk. Za následný brutální pokus o vraždu dostal útočník osm let. „Pavel Látal s tou ženskou jsou už pryč, přestěhovali se pod most k bývalým jatkám u nádraží. Nějaký čas jsem o nich neslyšel. Nedávno se tady akorát stavoval Jarda Smrž. Dělal bordel, tak jsem ho vyhodil. Tuším, že teď žije se ženskou někde na Šárce,“ prohlásil „Sumec“ na konto recidivisty, který nechvalně proslul tím, že kradl urny z prostějovského hřbitova, vysypával z nich popel zemřelých a následně je rozbíjel a prodával do sběrny. „Něco takového odsuzuju, to se vážně nedělá, člověk by měl mít aspoň po smrti klid,“ dodal Sumec na Smržovo konto.
Z historie prostějovských bezdomovců
„Skalní“ bezdomovci žijí po svém a odmítají mimo jiné i pomoc prostějovského Azylového centra. Činí tak zejména kvůli tomu, že pobyt v něm je spojen s nutnou abstinencí. V minulosti přežívali v ruinách jezdeckých kasáren či v lesíku u nájezdu na dálnici poblíž prostějovského Tesca. Drtivá většina z nich však již nežije. Další větší osada se souběžně vytvořila v opuštěných drážních domcích, a to jak u hlavního, tak i u místního vlakového nádraží. Po jejich zbourání se bezdomovci „sestěhovali“ do opuštěných garáží u bývalého fotbalového stadionu klubu LeRK Prostějov. Ovšem i tato kolonie už v současnosti prakticky neexistuje. Solitérní bezdomovci nyní přežívají zejména v jednotlivých „hnízdech“ v okolí říčky Hloučely.