Zimní olympijské hry v Číně jsou minulostí. Co přinesly? Jaké zkazky o olympiádě zněly z médií?
Našlo se toho více negativního než pozitivního. Spoustu rozruchu způsobilo už jen chystání do Pekingu jednak z důvodu totalitních praktik tohoto státu a jednak coby bezpečnostní hrozba vůči majitelům chytrých telefonů. V Česku pak pochopitelně vládly dohady nad hokejem.
Z průběhu her se toho zapamatuje hodně: český curling, omrzlý penis finského běžce, zoufalé ruské krasobruslařky. A tím i doping. A v Česku nadále vládly a sílily dohady nad hokejem.
A závěr her? Následující: pachuť z krasobruslení, sympatie k finským vítězům v hokeji. Dále nevěřícnost nad tím, jak taky může vypadat panorama olympijských sportovišť. Namístě je taky kroucení hlavou nad tím, jak se sportovci raději (ne)vyjadřovali o dění v Číně. Ukázku ostatně poskytlo chování k nizozemskému filmovému štábu.
A v Česku vybuchly všechny nahromaděné (negativní) emoce vůči tuzemskému hokeji, jak jinak.
Olympiáda je každopádně minulostí. A stejně jako ti, kteří se jí zúčastnili aktivně, na ni pro dění v krasobruslení nebo slovenský hokejový bronz dlouho nezapomeneme ani my, kteří vše sledovali jen na dálku a útržkovitě. Ať tedy byla olympiáda nakonec dobrou, nebo ne, jedno se jí musí nechat – silné dojmy za sebou zanechala.
