Kvůli nemoci jsem skoro na rok „vypadl“ z prostějovského dění a trochu ztratil přehled o tom, co se zde děje. O to víc jsem se po návratu do práce podivoval například nad tím, co probíhá za nesmyslné věci okolo Národního domu. Sám jsem byl ještě u toho, když vedení magistrátu přišlo na nekalé pikle s účetnictvím u bývalého ředitele Národního domu Jiřího Hlocha.
Toho nahradil Martin Křupka a očekávalo se, že právě tento zastupitel za SPD s bohatými zkušenostmi z gastronomie vyvede „Národ“ z krize. Ovšem přišel covid-19 a Křupka spíše žádal město o dotace, než aby dovedl restauraci či kavárnu k prosperitě. Jeho odvolání z funkce jsem „zaspal“ na kapačkách a na nemocenské. Teď ale kroutím hlavou nad tím, jak si vedení města počíná ve snaze vrátit Národnímu domu původní lesk a prosperitu. Odcházející úspěšnou ředitelku divadla paní Maršálkovou nahradil magistrát původně Ivanou Buřtovou s tím, že ona se bude starat o divadlo a její manžel Petr o chod restaurace a kavárny. Prostějovští radní se chytili za hlavu až poté, co zjistili jejich minulost. Do čela Národního domu se tak staví druhá v pořadí Karin Konzbulová. Ta je spíše ekonomkou a má nesporné kvality v případě gastronomie. Šéfovat má ale nejen Národnímu domu, ale i divadlu, s nímž zkušenosti vůbec nemá.
Jak toto všechno dopadne, nevím. Zaráží mě ale přístup vedení magistrátu k výběru člověka, který má jednak navázat na výbornou práci paní Maršálkové a jednak vyvést Národní dům z nebývalé krize. Zatím se to jeví jako nejistá volba.
