Končí nám druhý prázdninový měsíc, blíží se začátek nového školního roku, a protože kroniky opravdu nespí ani v létě, tak se opět pojďme podívat, co se událo v horkém létě během srpnů minulé doby.

V srpnu 1953 se přesouvalo 100 hektarů půdy od tzv. úpadkových hospodářů do Hospodářského podniku města Prostějova. A co hned srpen 2013? V rozpočtu města byla schválena akce „Národní dům – jevištní technika, rekonstrukce kotelny a zábradlí“ ve výši 800 000 korun. Ve výběrovém řízení na zhotovitele stavby předložila nejvýhodnější nabídku olomoucká společnost Elektro-Bau s nabídkou 972 151 korun včetně DPH. Podle tehdejšího náměstka primátora města Zdeňka Fišera již byly realizovány stavební práce na zábradlí u předprodeje vstupenek a byla zpracována projektová dokumentace na jevištní techniku a kotelnu v Národním domě v hodnotě zhruba 168 000korun. V souladu s rozpočtovou skladbou bylo nadále nutné dofinancovat rekonstrukci scénického osvětlení a ozvučení rozpočtovým opatřením ve výši 340 000 z fondu rezerv.

Do poloviny srpna navštívilo aquapark v Koupelkách 72 364 lidí. Návštěvnost v roce 2013 stoupla o více než 9 000 osob. Za maximální denní návštěvnost byla považována hranice 3 000 návštěvníků, ale během jednoho dne zde zaznamenali i návštěvnost 4 300 osob. Šlo o rekordní návštěvnost za celou sedmiletou historii aquaparku.

Protože srpen byl jinak na události vcelku chudý, doplním dnes tuto historickou svodku několika osobnostmi, které zanechaly ve městě velký otisk a které se v srpnu buď narodily, či zemřely. Tou první je Dušan Janoušek, jenž se v Prostějově narodil v srpnu před 85 lety. Po ukončení vysokoškolských studii v roce 1953 působil jako výtvarný pedagog v Čadci, na pedagogické škole v Olomouci a v Prostějově. V roce 1984 byl jmenován vysokoškolským profesorem pro obor výtvarné výchovy se zaměřením na kresbu a grafiku. Působil jako vedoucí výtvarné katedry v Olomouci. Poprvé začal v Prostějově vystavovat v roce 1951 a byl činný v kulturní oblasti plných 45 let. Janoušek uspořádal 44 samostatných výstav. Reprezentoval českou grafiku na mezinárodních bienále knižní grafiky a ilustrace a na mezinárodních výstavách grafiky. Vytvořil díla z oblastí užité grafiky (obálky publikací, čestná uznání, plakáty, pozvánky). Spolupracoval s nakladatelstvími v Ostravě, Praze, Brně. Hlavně však vytvářel ilustrace, grafiky a programové letáky pro Wolkrův Prostějov. Vytvářel i monumentální díla (art protis keramika), která jsou umístěna v Brně, Blatnici a v Prostějově. Jeho díla jsou zastoupena v řadě našich i zahraničních galerií. Získal řadu cen a medailí za knižní značku a volnou grafiku. Vytvořil kolem 500 exlibris a 170 novoročenek. Zahajoval souborné výstavy výtvarných umělců. O výtvarném umění publikoval články v odborných časopisech a sbornících. Publikoval statě z oblastí výtvarné pedagogiky. Byl dlouholetým spolupracovníkem Muzea v Prostějově a redakce časopisu Štafeta. Janoušek rozvíjel v grafice figurální prvky s vnitřním zaujetím a tvořivou fantazií vyjadřoval své estetické a etické představy, svá vidění dramatičnosti života. Jeho dílo zrcadlí osobní touhu po harmoničnosti a kráse, odpor proti násilí a destrukci.

Druhou osobností je Edvard Valenta, který zemřel v srpnu před 45 lety. Studia ukončil na zdejší reálce maturitou roku 1918. Pak nastoupil na místo redaktora v Lidových novinách v Brně, kde pracoval 20 let. Popularitu dosáhl knížkou „Třicet let na zlatém severu”, v níž spolu s Bedřichem Golombkem zpracoval životní zkušenosti českého náčelníka Eskymáků Jana Welzla. Roku 1930 vyšla v podobné spolupráci další kniha „Po stopách polárních pokladů”. Novinářské zaměstnání ho zavedlo na cesty do Afriky, Severní a Jižní Ameriky, Kanady a západní Indie. Po osvobození v květnu 1945 začal opět pracovat ve Svobodných novinách. Největší pozornosti čtenářů i literární kritiky na sebe soustředil až jeho román „Jdi za zeleným světlem” (1956).

Srpen a osobnosti kroniky, dnes trochu netradiční – vše ale nemusí být vždy stejné. Tak šťastný vstup do nového školního roku!