Punkevní jeskyně a propast Macocha patří k oblíbeným místům, na něž míří i návštěvníci z Prostějovska. Já na ni ale už nikdy nebudu vzpomínat v dobrém. Je to právě deset let, kdy přímo před mýma očima skočil do propasti mladý muž.
Stály jsme s kamarádkou na Dolním můstku a shlížely dolů. I odtamtud je to pohled pro silné žaludky, docela se mi motala hlava. Náhle bylo slyšet jekot a od Horního můstku letěl dolů člověk. Ti, kdo jeho skok zaregistrovali, se dali do hysterického křiku, já bez hnutí svírala zábradlí a začala se třást. Zanedlouho dorazila policie, záchranka a hasiči. Na ty už zbyla jen smutná práce, vyprostit dolámané tělo. Policisté nás brali k výslechu, co kdo viděl. Nemluvilo se o tom dobře, a já ten pohled vidím dodnes…
O něco později jsem se dozvěděla, že devětadvacetiletý mladík se do Macochy pokusil skočit již dva týdny předtím. Zaměstnanec nedaleké restaurace si ho všiml ve chvíli, kdy byl na zábradlí a okamžitě zavolal policii. Muži zákona dorazili i s vyjednávačem, kterému se mládence podařilo uklidnit. Skončil v péči zdravotníků. O čtrnáct dnů později už mu nikdo pomoc nezavolal. Propast hluboká 138 metrů byla poslední, kdo ho vzal do své náruče…