Ať se nám to líbí, nebo ne, léto už je prostě pryč a my startujeme kamna, odvzdušňujeme, revidujeme, zjišťujeme závady a podobně. I když je pravda, že část letošního léta byla na topení už v srpnu. V každém případě můžeme o uplynulém létě kapku popřemýšlet.

Co se týká prostějovského kulturního léta, tak se myslím zase povedlo, kdo chtěl, tak si cestu za zábavou našel. Škarohlídům se prostě nedá zavděčit nikdy. Že se radnice o kulturu stará, je neoddiskutovatelný fakt. A pokud to někdo považuje za vyhozené peníze, tak mu už prostě není pomoci.

Léto má svým způsobem výhody, že má člověk tak nějak na všechno více času. V mém případě je to podrobnější četba tisku a sledování událostí – upřímně letos musím říct, že bohužel. Začnu „kapku“ humorně, a to dvěma zprávami. Ta první tvrdila, že hamburger Big Mac v našem „McDonaldu“ vyjde levněji než hamburger Big Mac v „McDonaldu“ americkém. Řeknete si, no a? Jenže cena hamburgeru dle nepsaného pravidla stanovuje sílu místní měny, takže zpráva pokračovala v tom smyslu, že koruna je tedy podhodnocena a je de facto vůči dolaru silnější, než je předkládaný kurz. Říká se tomu BigMAc index, což je srovnání cen sendviče Big Mac společnosti McDonald's v různých zemích. Vytváří jej časopis The Economist již od roku 1986. Tento ekonomický ukazatel vychází z teorie parity kupní síly, podle níž by identické výrobky měly po přepočtu měnovým kurzem v různých zemích stát stejně. Proto lze srovnáním místních cen Big Macu ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech světa. Na základě toho lze zjistit případné nadhodnocení či podhodnocení měnového kurzu. Big Mac byl pro tento účel vybrán proto, že je prodáván celosvětově identickým postupem. Člověka to potěší a hned běží do místní pobočky nacpat si bříško, leč to by nesměl žít zde.

Za dva dny tentýž tisk napsal, že skokově zdražily pohonné hmoty a že jedním z důvodů je slabá koruna vůči dolaru. A teď si řeknete, zda máte plakat, začít se smát, nebo začít hledat pravdu, protože buď tady někdo lže, nebo hraje neskutečné hry s námi všemi. Pořád jde ale o veselé téma, ovšem v tento letní čas bylo daleko hůř. Měli jsme zde sérii znásilnění, vraždu a pokusy o ni a za většinou z těchto případů stáli ne naši státní příslušníci. Logicky to rozbouřilo emoce a veřejnost se začala ptát odpovědných, co s tím jako hodlají udělat. A reakce prezentovaná ministrem vnitra? Tento drzý pán si dovolí svému národu vyhrožovat, že pokud se někdo ozve, bude umlčen!!! Místo toho, aby se řešila krize, o níž víme, proč nastala, a nejedná se jen o trestné činy, ale i objevování se chorob, které byly ještě nedávno prohlášeny za již neexistující v civilizovaném světě, za podivné klima ve společnosti, tady máme vyhrožování, bohorovnost a aroganci. Vyjádřil se k tomu i exprezident Klaus, který řekl: „Já myslím, že ten bohorovný klid, který předvádí svými výroky pan ministr vnitra, není v ničem oprávněný,“ a pokračoval: „Já se tady relativně bezpečně cítím. Nicméně ten počet migrantů hrozivě narůstá i u nás a novinkou této migrace jsou migranti z Ukrajiny. Jestli už dneska máme každého desátého občana České republiky cizince, tak se dostáváme do pasti, do které padla řada zemí v západní Evropě.“

A já dodávám toto. Mám dceru, zatím malou, ale bude dospívat. Upozorňuji pana ministra, že jestli se jí něco stane, tak si nejdříve došlápnu na pachatele a pak na něj. Ale věřím, že v době dospívání mé dcery již tento pán bude jen zapomenut minulostí, stejně jako celá ta partička neumětelů, která nám teď vládne! Zcela nedávno se opět tisk podivoval nad tím, že aktuálně nejradikálnější vrstvou se postupně stávají ne anarchisti, pravičáci, ale naštvaní padesátníci, kterým začíná přetékat pohár trpělivosti se situací ve státě. A já jako též padesátník je plně chápu. Tečka!