Určitě nejsem zdaleka sám, koho z příznivců reprezentačního mužstva fotbalistů České republiky vůbec nepotěšil kvalifikační duel o postup na mistrovství Evropy 2024 proti Albánii. A vůbec nejde primárně o výsledek 1:1, spíš mi vadil slabší výkon i spousta ještě horších věcí okolo nevydařeného utkání.
Největší přehmaty byly tři. 1. Alibistické bagatelizování špatné hry, jako že tak špatná ani nebyla. 2. Otřesné střídání kouče Jaroslava Šilhavého včetně následného (ne)zdůvodnění proč. 3. Ještě víc pak přestřelil šéf FAČR Petr Fousek svým plamenným projevem k široké veřejnosti o den později.
Z veřejného mínění, které v tomto případě vyznívalo až nezvykle jednotně a objektivně, udělal snůšku blábolů od pseudoodborníků. Přitom stačilo tak málo: přiznat, že utkání se prostě nepovedlo a příště se to zkusí lépe. Místo toho zvítězila snaha o obhajování (pod)průměru, což je kontraproduktivní.
Zanedlouho si navíc Fotbalová asociace naší země vsítila další vlastní gól opětovně zpackaným losováním MOL Cupu. Chyba se pochopitelně může stát, leč na takové úrovni a v daném ohledu šlo o hrozný amatérismus. Pokud se pak přidají ještě zfixlované zápasy nižších soutěží kvůli sázkám, není fakt o co stát.
