Druhá liga v házené mužů ČR je v posledních letech čím dál víc na pomezí výkonnostní a amatérské soutěže. To myslím bez jakékoliv urážky jejích hráčských aktérů. Vždyť i oni sami nebo koučové zúčastněných týmů často používají výraz amatérský sport, aniž by tím mysleli cokoliv špatného.
V podstatě jde o to, že na úrovni třetí nejvyšší soutěže daného odvětví (ale i drtivé většiny jiných) se házená dělá vyloženě pro radost a vlastní uspokojení, bez nejmenšího finančního ohodnocení. Tím pádem provozujete zájmovou činnost, jíž konkurují záležitosti pracovní, studijní, rodinné či jiné volnočasové.
Všechno je pak o tom, kdo svému milovanému sportu dává více/méně. Jakmile máte kolektiv, v němž většina absolvuje všechny naplánované tréninky (nebo alespoň téměř) na dobré úrovni a ještě k tomu nechybí ani při zápasech, rázem máte žhavého favorita na popředí druholigové tabulky.
Což samozřejmě platí i naopak. Jakmile se členové mančaftu moc nescházejí k přípravným jednotkám ani k utkáním, logicky nastává výkonnostní sešup. A zákonitý pád pořadím dolů do podprůměru. Pravidla jsou to poměrně jednoduchá, spravedlivá i fungující, zohledňují chuť, obětavost, nadšení a osobní možnosti každého jednotlivce. Potažmo celé skupiny.
Proto rovněž u házenkářů TJ Sokol Kostelec na Hané HK i Sokola II Prostějov nejvíc rozhodnou tato měřítka ve vztahu k jejich výkonům a výsledkům v aktuálně rozjeté sezóně. Jak trefně říká kormidelník hákáčka David Ševčík, bývalý špičkový plejer: kdo je připraven, nebývá překvapen. No a teď uvidíme, kolik házené momentálně dávají jeho svěřenci, stejně tak ovečky prostějovského lodivoda Svatopluka Ordelta.
I výkonnostně-amatérský sport totiž má svou logiku.
Servis před startem 2. ligy házenkářů najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který vyšel v pondělí 18. září
