Ten náš český fotbalový rybníček je neustále zemí neomezených možností. Změnu směrem k lepšímu bychom chtěli vidět všichni, ale těch problémů a doslova řečeno průserů je stále mraky. Tvrzení, že se něco skutečně mění, je tak naprosto neopodstatněné a jen těžko hledat východisko, jak z toho konečně vybřednout.
Nová garnitura toho přitom slibovala hodně a po razii na FAČRu všichni věřili ve změnu, ale čas stále běží a pozitivní věci se hledají skutečně jen těžko. Jen za posledních čtrnáct dnů se toho událo na české poměry ažaž. Ne, že by šlo vše jen na vrub hlavního centra asociace, ale příliš se nepředvedli ani jednotliví členové a další složky.
První, u čeho je nutné se zastavit, je pohárový los. Nechce nám snad nikdo tvrdit, že řídicí komise pro Top soutěže má tolik práce, že si neuvědomí tak zásadní chybu, jakou bylo špatné nasazení Dukly za Brno. Tohle mi přijde až jako výsměch a vyřešení opakovaným losem a následným interním jednáním je až komické.
Další věcí jsou arbitři. To, co se odehrává ve třetí lize v posledních týdnech, začíná zase hodně smrdět a jen čistou náhodou je objem sázek na podivné výroky vždy daleko vyšší než u dalších zápasů. Předstírat, že se změnilo vedení a vše je růžové, nejde. Doba hájení je dávno pryč a nové vedení je zatím možné spíše kritizovat než chválit. Snad se na to do dalších voleb nezapomene a najde se někdo, kdo ještě bude chtít český fotbal dostat z bludného kruhu ven.
