Podzimní část v „B“ skupině I.B třídy toho ukázala hodně. A nutno dodat, že došlo i na jistá překvapení, která se před startem ročníku ani neočekávala. Pro regionální kopanou se jedná o jednu velmi pozitivní zprávu, jež by měla být ukazatelem i pro další kluby, že i tudy vede cesta. Další tři překvapení už ovšem zase tak pozitivní nejsou, kontrast v tabulce je pro Prostějovsko zcela jasný. Zatímco Mostkovice jsou tak už téměř jednou nohou „v oblacích“, zbytek má před jarní částí co dělat.
V Mostkovicích došlo před startem nového ročníku doslova k průvanu v kabině. Někteří hráči skončili a „ke slovu“ se dostalo zcela odlišné jádro. Mužstvo posílili mladíci z Prostějova a ukazují, že příprava pod vedením mládežnických trenérů eskáčka byla velmi dobrá. Mužstvo šlape a dalo by se nadneseně říct, že tyto „děti“ se vzepřely proti starým mazákům ze všech ostatních celků a dělají si z nich týden co týden trhací kalendář.
I pro ostatní celky může právě toto být směrem do budoucna cesta, jíž se vydat. Mostkovice totiž nečerpaly jen cizí hráče, ale už před lety předaly do rukou Prostějova své naděje, které si pak po působení v žákovských a dorosteneckých kategoriích vzaly zpět. Na ně se ještě nabalili další kamarádi, takže úspěch je rázem na světě. Oproti spíše protrápeným předchozím sezónám je to velké povzbuzení. Pokud se navíc nestane nic mimořádného, dá se očekávat, že by postup svěřencům hrajícího kouče Milara neměl uniknout. Zda právě on u toho bude ještě i na hřišti, zůstává otázkou. Už v průběhu podzimu několikrát s úsměvem nadhodil, že se nejedná o zranění, ale o jeho stáří.
Jak zněla samá pozitiva na lídra tabulky, tak u dalších tří celků to vůbec růžové není. Vícov a Olšany mají podobný příběh. V loňském roce musely týmy jako nováčci makat až do posledních kol, aby se dokázaly zachránit a nemusely se hned po roce poroučet zpátky do okresu. Letos se určitě nechtěly v podobných vodách pohybovat, jenže dvanácté a třinácté místo po podzimu ukazují, že to zase může být obrovský boj. Už vstup do jara bude klíčový. Pokud se jim nepodaří včas zaútočit na lepší pozice, pak to bude běh do hodně velkého kopce.
Ještě větším nepříjemným překvapením je Protivanov. Mužstvo dlouhodobě působící v I.A třídě, se kterou se muselo loni rozloučit, ukazuje, že by to nemusela být jeho konečná. Jen pět posbíraných bodů je důkazem, že na tom mužstvo skutečně není dobře a že by mělo jaro pojmout úplně jinak. Zda za to mohly některé změny v sestavě, či spíše to, že si hráči možná mysleli, jak to půjde samo, je už na trenérovi, ale za předvedené výkony se bez obalu může celek ze severu regionu stydět.
Čtyři účastníky tato skupina z regionu také už nějaké roky neměla, a pokud se zásadně nezmění tabulka na konci ročníku, tak se dá očekávat, že letos to byla jen jednoroční výjimka. Stále však polovina zápasů zůstává, takže není pro nikoho nic jistého, ale ani ztraceného.
