Bývaly doby, kdy se poslední analýzy nesly v duchu silvestrovského humoru a smíchu, protože konec roku bylo zvykem oslavovat s humorem. Bohužel poslední roky nás humor opouští a nejinak to bude i letos. Všichni víme proč a já jen dodám, že má nálada se moc nezměnila od analýzy Listopadové reminescence, která byla bohužel zneužita jistým občanem na prostějovském zastupitelstvu.
Chtěl bych k tomu dodat, že jsem byl ve zmíněném příspěvku rozhořčen, ovšem ne vůbec na představitele města ani na magistrát jako takový, protože stále zůstávám hrdým patriotem a vždycky budu. Naopak bych chtěl představitele města trochu bránit, a to před příspěvky plnými žluči, které se objevily po oznámení, že budou rušeny některé vánoční akce na náměstí na známé sociální síti. Ani já z rušení nadšen nejsem, ale prostě dokud zase ústavní nebo nejvyšší soud neshodí nesmyslná opatření, zavedená ještě panem Vojtěchem (v době, kdy píši tento příspěvek, je stále ministrem) ze stolu, tak je holt musí představitelé radnice dodržovat. Takže bych se být některými uklidnil a neházel něčí hloupost na naši radnici. Na druhé straně chápu, že jsme již všichni vypruzeni, ale bohužel tu máme dva nesmiřitelné tábory a společnost je polarizovaná až hanba.
Doporučuji se vrátit k literatuře a přečíst si román 1984 od George Orwella, on je koneckonců češtináři doporučen i jako povinná četba. A možná vám začne svítat nad současnou situací a mnoho věcí vám dojde. Pro ty, kteří číst nechtějí, přidávám stručný výtah z internetu, ale doporučuji opravdu knihu přečíst a přemýšlet. „Hlavní protagonista Winston Smith žije na britských ostrovech, které jsou v jeho době součástí Oceánie. Státu vládne Velký bratr hlásající ideologii Angsoc s hlavními hesly ‚válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla‘. Tajná policie kontroluje veškerou činnost obyvatelstva, a to včetně jejich myšlenek. Ideologicky špatné názory se trestají vaporizací, tedy fyzickým i psychickým vymazáním dotyčné osoby. Společnost se dělí na Vnější Stranu, Vnitřní Stranu a proletariát. Winston patří do Vnější Strany a pracuje pro Ministerstvo pravdy, kde se zabývá upravováním pro Stranu škodlivé historie. Postupně však začíná pochybovat o správnosti státní ideologie, v čemž je podporován kolegou O'Brienem, jenž mu poskytne zakázanou knihu Teorie a praxe oligarchického kolektivismu od nepřítele režimu Goldsteina. Winston se později zamiluje do úřednice Julie (láska je zakázaná), s níž často utíká mimo dosah špionážní techniky a pomáhá šíření revolučních myšlenek. Celou dobu je však sledován a nakonec i zatčen O'Brienem, který je odhalen jako člen ideopolicie. Spolu s Julií je vyslýchán a psychicky týrán, až zcela podvolí, na svou lásku zapomene a začne zbožňovat Velkého bratra“.
Pokud se někdo domnívá, že srovnávat román 1984 se současností je přehnané, pak doporučuji zabrousit ještě do jiného literárního fondu a zaměřit se na četbu příspěvků a knih pana Benjamina Kurase. Odcituji část jeho blogu pod názvem „Zlatý věk špiclování“: „Nedávné ‚řádění Facebooku‘, jak čeští náruživci internetové svobody rádi nazývají vymazávání vstupů a bourání celých stránek v posledním roce (nejen v masivní statisícové míře v Německu, ale už i v naší ‚malé české‘ míře tady), vzbuzuje obavy z blížícího se konce nejen svobody informací, nýbrž i bezpečného soukromí. Že mu fandí i někteří politici a veřejní činitelé na čele s místopředsedkyní rádoby pravicové demokratické strany a předsedou Ústavního soudu, tyto obavy posiluje. V západní Evropě je už hlídání, vymazávání a stíhání ‚nesprávných‘ názorů a nepohodlných faktů tak pokročilé, že se málokterý politik odváží proti cenzuře protestovat. Orwellův Velký Bratr, přesazený do dnešní reality, několikanásobně překonává fantazii svého autora“.
Stačí vám to? Není mi dobře po těle, ale zatím jde snad jen o varování a ten rozjetý vlak lze ještě zastavit a snad se zase začneme smát a normálně žít. Takže si dovolím popřát šťastný nový rok všem.