Ahoj všichni,
tak jsem si zase přečetl pár připravovaných novinek ve školství a zůstává mi nad tím rozum stát. Na to už totiž nestačí významně pozvednuté obočí, jeden až nevěřícně zírá. Prý je dobré zrušit domácí úkoly, dále je dobré zrušit známkování, a ještě lepší je umožnit podat větší počet přihlášek na střední školu, ani nevím kolik.
Květen patří tradičně ve sportovní tematice hokejovému šílenství. Čtrnáct dnů nezajímá širokou veřejnost nic jiného než to, jak si povedou čeští hokejisté na světovém šampionátu, jak jsou na tom zranění a co by měli dělat jinak, aby dovezli medaili, kterou si každý z fanoušků přeje. Nenajdeme jiný sportovní turnaj, který by u nás takto rezonoval.
VK Prostějov = Miroslav Čada. Tato jednoduchá rovnice platila drtivou většinu dosavadní existence místního volejbalového klubu, přesněji patnáct ze šestnácti let od jeho založení. Většinu této doby působil renomovaný odborník na lavičce jako hlavní trenér, a pokud nekoučoval, přesto zůstával velice blízko u A-družstva jako sportovní ředitel s úzkou vazbou na stávajícího lodivoda.
Občané se mě v poslední době často ptají na další osud našeho Kulturního a společenského centra Prostějov. Město se pokusilo získat na jeho rekonstrukci velkou dotaci z takzvaného Národního plánu obnovy. V Olomouckém kraji bohužel dostaly přednost dva jiné projekty, oba přímo z Olomouce.
Přiznám se, že za poslední roky jsem odvykl častěji navštěvovat fotbalové zápasy nižších mužských soutěží. Do Večerníku o nich zasvěceně psali kolegové, já se věnoval svému milovanému volejbalu a také jiným, převážně kolektivním sportům.
Přístup českého státu k podpoře sportu konkrétně a pohybových aktivit obecně je v dlouhodobém měřítku macešský. Z mého pohledu až skandální, což jednoduše dokládá fakt, že patříme k zemím s nejnižšími dotacemi na sportování v celé Evropě.
Máme zvoleného i inaugurovaného prezidenta. A já říkám sláva. Neříkám to proto, kdo zvolen byl, ale proto, že se snad již konečně uklidní ona vypjatá volební atmosféra, která nás provázela prvním, především pak druhým kolem hlasování. Dnes odcituji sám sebe a přidám sem svůj facebookový status, který jsem přidal po ukončení voleb. Zněl takto: „Žijeme v podivné době, kdy pravda je vydávána za lež a lež za pravdu, lidé jsou na sebe zlí a dokážou si neuvěřitelně navzájem ničit život, jsme na myšlenkovém a aktuálním dně a krizi, zdá se, není konec. Člověku je z toho smutno, ale pak si vzpomene, že má krásnou ženu a zdravou dceru, a je mu hned líp. Pojďme se semknout a hlavně v rodinách. S těmi nejbližšími vše překonáme. V jednotě je síla.“
Jsme lidé učenliví a brzy jsme si osvojili používání nejrůznější techniky, bez které se spousta z nás už jen těžko obejde. S dobou jde navíc všechno také rychle dopředu a vidět je to na celé řadě technologií. Stačí zmínit telefony. Je to jen pár dnů od chvíle, kdy jsme si připomínali kulaté padesáté výročí od prvního hovoru z přenosného telefonu. Tehdy to byla cihla, na kterou jste potřebovali kamaráda. Postupem času se z ní ale stával drobný přístroj, který usnadnil komunikaci každému z nás. V současné době je však trend úplně opačný, z menších typů se přechází na větší.
Rok se sešel s rokem, znovu je tady hokejové mistrovství světa. A s ním i ledová horečka, která každý květen zachvacuje většinu českého národa. Včetně těch, kteří normálně sport zase tak moc nesledují. MS v hokeji je každoroční výjimkou.
Čas letí jako bláznivý a od mužských kategorií napříč regionem jsme se dostali až k mládeži. Tentokrát jsme u té zcela nejmladší kategorie, kterou tvoří přípravky. V nich je všude po regionu zásadní boom, který pro budoucnost může mít velmi pozitivní dopad. A ne jinak je tomu i v Prostějově, kde mají bez nadsázky zaplněné všechny ročníky. Není to však jen o zájmu dětí, ale i dobré a systematické práci všech trenérů. Bez nich by to jen těžko mohlo takto dobře fungovat. A právě na ně se dost často zapomíná, což by nemělo.
Snad každý z nás, kdo už má nějaký ten rok odpracovaný, se dostal k otázce, zda a případně kdy změnit práci, zaměstnavatele nebo i obor. A stejně tak snad každý začal uvažovat: Mám do toho přeci jen jít? Teď, nebo až za půl roku? Kdy je vlastně nejlepší práci změnit nebo naopak v té „staré“ setrvat?
Žákovské kategorie 1. SK Prostějov se mohou pochlubit tím, že na rozdíl od nejmladších i starších kategorií se pravidelně potkávají s těmi nejlepšími celky nabízenými Moravskoslezskou soutěží. Proti tradičním klubům nejvyšší české soutěže je tam ale znát poměrně výrazná propast u všech čtyř kategorií. Jasně dál jsou výběry Sigmy Olomouc, Baníku Ostrava, Zbrojovky Brno či Slovácka.
Porážka jak porážka. Jestli dostanete jedinou branku, nebo to skončí bůrem, je svým způsobem jedno. Tak i tak je to nula bodů a jede se dál. Darda pěti branek může třeba i pomoci.
Naše město na posledním zasedání zastupitelstva finančně podpořilo Český svaz chovatelů, kterému pomůže s opravou klubovny v Plumlovské ulici. Organizace od nás dostane celkem 300 tisíc korun, jež budou sloužit k zhotovení podlahy a položení nové krytiny v klubovně spolku.
Sport a finance jsou věčné téma, které bude neustále hýbat naším prostředím. Bez dostatečných finančních prostředků se totiž organizovaný sport opravdu dělat nedá. A i když si někteří myslí, že je tomu jinak, tak v žádném případě. Věnovat se něčemu naplno od těch nejmenších až po ty nejstarší v jakémkoliv sportu je dřina. Zabere řadu hodin týdně a dělat to jen z dobré vůle v dnešních časech nejde.
