Když bylo jasno, že u prostějovských fotbalistů nebude moci kvůli svému pracovnímu vytížení pokračovat jako trenér brankářů Tomáš Bureš, oslovilo vedení klubu s realizačním týmem 1.SK někdejšího gólmana brněnské Zbrojovky či 1.FC Slovácko. Muže mezi třemi tyčemi nyní nově cepuje Dušan Melichárek (na snímku), kterého dvojice Nemrava - Bárta velmi dobře zná už z minulosti. Bývalý vynikající brankář si kromě české nejvyšší soutěže zachytal i první ligu ve Švédsku, kde působil celých devět let a s Malmö FF oslavil dva tituly. Kromě výše zmíněné dvojice stará i o nadějného dorostence Ondřeje Mikeše. Zajímalo nás, s čím se na Hanou jakožto rodák z Vyškova vrací, i jak vzpomíná na skandinávskou misi.

* Po skončení hráčské kariéry jste zmínil, že si po dlouhodobé kariéře chcete v první řadě odpočinout. Podařilo se vše podle plánu, a jak nezvyklá situace to po tom denním drilu byla?

„Upřímně mi chvilku trvalo, než jsem si na to zvykl, ale dá se na to zvyknout rychle. (smích) Určitě jsem za odpočinek rád, protože jsem stihl věci, na které nebyl v předešlých letech čas. Myslím si ale, že ten rok byl dostatečně dlouhá doba, teď jsem rád, že už můžu být zase součástí každodenní rutiny. Už jsem si na tento režim zase zvykl a užívám si, že můžu dělat práci, která mě baví. Máme skvělý kolektiv v trenérském štábu i v tom hráčském, což je základ.“

* Na konci loňského roku přišla nabídka z Prostějova. Zvažoval jste, zda na toto angažmá kývnout, nebo jste měl hned jasno?

„Byl jsem v kontaktu s brankáři klubu, o této variantě jsem tak věděl ještě před konkrétní nabídkou. A tak v době oficiálního kontaktu už jsem byl rozhodnutý. Přesvědčilo mě hlavně vystupování vedení i vize, jaké v Prostějově jsou. Hned jsem věděl, že mi tato práce bude dávat smysl.“

* Jarní část otevřela svůj program. Jak se vy osobně v trenérské pozici těšíte na zápasový kolotoč?

„Těšil jsem a těším opravdu hodně. Obzvláště hned první zápas byl pro mě speciální. Ale vyhlížím samozřejmě i další duely. Příprava už bohudíky skončila, protože z mého pohledu je pauza ve druhé lize opravdu dlouhá. Je to vidět už i na hráčích, že se nemohli dočkat zpátky každotýdenního kolotoče. A ani se jim nedivím.“