zítra, tj. v úterý 26. dubna, bude Zastupitelstvo města Prostějova rozhodovat o změně územního plánu. Dokument má za sebou veřejné projednání a vypořádání podnětů a připomínek. V předcházejících týdnech jsme se vás na stránkách Večerníku snažili s navrhovanými změnami seznámit. O závěrečné slovo před zítřejším hlasováním jsme požádali přímo primátora Františka Juru.
* Proč statutární město Prostějov mění svůj územní plán?
„Zjednodušeně řečeno, protože se vyvíjí. Územní plán se vždy připravuje řadu let a po svém schválení řadu dalších let platí. Čas od času se ovšem objeví potřeba jej změnit, aby se Prostějov mohl dále rozvíjet. Město je živý organismus, který nemůže ustrnout na jednom místě. Vyvíjí se počet obyvatel, mění se jejich potřeby, přicházejí příležitosti, které stojí za to využít. Příkladem mohou být plochy v severní části místního vlakového nádraží. Zánikem původní funkce tohoto prostoru se nám otevřela možnost využít zdejších ploch pro bydlení, zeleň a služby pro občany. Je přece přirozené, že nejrůznějším zpustlým a zchátralým areálům a plochám chceme dát nový život.
Podobná situace je také v případě bývalých jezdeckých kasáren. Je nám přece jasné, že původnímu účelu už nikdy sloužit nebudou. My jim chceme změnou územního plánu dát naději na nové využití. Počítáme s bydlením i s odpočinkovými plochami, protože v této části Prostějova žije velké množství lidí zasluhujících si novou zeleň, nová hřiště i mobiliář.“
* Platí to také o pozemcích za Brněnskou ulicí pro hasiče a zdravotníky?
„To je trochu jiná situace. Hasičský záchranný sbor sídlí společně se Zdravotnickou záchrannou službou v centru města ve Wolkerově ulici. Tamní prostory už nestačí pro jejich techniku ani pro potřeby výcviku. Nyní se objevila možnost financovat výstavbu nové stanice z dotací. Je to v zájmu Prostějova. Jednak záchranáři pomáhají i našim lidem, jednak je sídlo v centru města překonané kvůli nutnosti rychlých výjezdů. Proto jsme jako samospráva nabídli k těmto účelům naše pozemky za Brněnskou ulicí. Je to mimo centrum a nabízí se možnost přímého napojení na dálnici. Obě složky Integrovaného záchranného systému Olomouckého kraje působí na území celého okresu a občas musí zasahovat i za jeho hranicemi. V době tvorby územního plánu samozřejmě nikdo netušil, jaká nastane situace. Pozemky proto nyní pro podobný účel využít nejdou. Pokud zítra změnu územního plánu schválíme, může pokračovat příprava dokumentace, územní řízení, žádost o dotaci a tak dále.“
* Proč se stala terčem kritiky Hloučela?
„Protože jsou letos komunální volby... (hořce se pousměje) Naše rozhodnutí umožnit využití jedno konkrétní pole částečně pro bydlení a částečně pro rozšíření lesoparku rozpoutalo smršť opoziční kritiky. Nejde o městské pozemky, inkriminované pole má své vlastníky. Ti je chtějí využít k bytové výstavbě a v průběhu jednání s radnicí udělali řadu velkých ústupků. Převedou na nás jejich pozemky, které potřebujeme k vybudování nové komunikace. A především se zavázali, že další části pozemků změní v lesopark navazující na Hloučelu. Jde o dva parky o celkové rozloze pětadvacet tisíc metrů čtverečních. Místo zmenšení Hloučely proto můžeme mluvit o jejím výrazném rozšíření! Bohužel část opozice to opět nechce slyšet. My přitom umožníme udělat z pole s nevalnou hodnotou zajímavé obytné území zapadající do zdejší krajiny, a ještě k tomu přidáme novou zeleň. Nic jiného změna územního plánu neumožní.“
* Znamená to, že schválením změny územního plánu se město vzdává poslední možnosti ovlivnit výslednou podobu této lokality?
„Vůbec ne. Je to přesně naopak. Podmínkou pro jakékoliv změny u Hloučely bude vypracování takzvaných územních studií na každou z ploch. Bez nich investor nezíská potřebná povolení a nebude moci stavět. Naše představy počítají s takzvanou modro-zelenou infrastrukturou, například prvky pro zachytávání vody, se zelenými střechami i s odpočinkovými plochami zahrnujícími další zeleň. Odpočinkové plochy budou přecházet v biokoridory, v lokalitě vyrostou také dětská hřiště a parky. Uvažujeme také o novém stromořadí podél komunikace vedoucí z blízkého sídliště. Lidé by tak mohli dojít ze svých obydlí zeleným koridorem až do lesoparku. Hloučela a její okolí budou zkrátka zelenější a příjemnější pro trávení volného času.“
* Je podle vás současný návrh změny v případe Hloučely ideální?
„Označit jej za ideální si samozřejmě netroufám, nejsem jejím autorem ani odborníkem na územní plánování. Některé věci bych si představoval trochu jinak a přivítal bych co nejširší shodu se zastupiteli a zastupitelky i občany našeho města. I proto nad návrhem řešení do poslední chvíle přemýšlím a diskutuji s kolegy. Nejde o samotný záměr využití tohoto území, ten je jasný a správný. Spíše jde o některé podrobnosti a konkrétní řešení, která se snažíme domýšlet do detailu.“
* Věříte, že zastupitelé váš návrh zítra schválí?
„Já věřím, že zdravý rozum a střízlivý pohled do budoucna zvítězí nad populismem a strašením občanů. Změna územního plánu je podmínkou pro další rozvoj našeho krásného města.“