Do velice svízelné situace se dostali v jarní části druhé ligy fotbalisté Prostějova. Vedení klubu místo odvolaného Pavla Šustra přivedlo Michala Šmardu a po dvou týdnech jmenovalo jeho asistentem Oldřicha Machalu (na snímku), který „A“-tým eskáčka ještě před čtyřmi lety vedl jako hlavní kouč. Aktuálně pak působil u žákovského výběru „U15“ 1.SK Prostějov. „Nad nabídkou jsem neváhal. Klub mám v srdci, když zavolá, půjdu,“ říká bývalá dlouholetá opora olomoucké Sigmy. Teď máme jen jednu povinnost - zachránit druhou ligu. Tečka.“

 

* Stává se Prostějov vaším osudovým klubem?

„Řeknu to jinak. Tento klub je můj druhý domov, mám to tady opravdu rád. Tři roky jsem byl u áčka, teď jsem se vrátil k mládeži, kde trénuji tým do patnácti let, a díky aktuální situaci jsem nastoupil i k prvnímu týmu jako asistent nového kouče Michala Šmardy se kterým se dobře znám.“

* Takže jste neváhal, když přišla pomoc druholigovému áčku ve složité době, v níž bojuje o záchranu?

„Nebylo co řešit. Ve chvíli, kdy jsem byl oslovený, měl jsem okamžitě naprosto jasno. Všichni musíme udělat maximum, aby se tady i v příští sezóně hrála druhá liga, ve které jsme se etablovali. Doufám, že se nám to společně podaří. Přes momentální problémy do třetí soutěže rozhodně nepatříme!“

* Nebylo lepší zůstat v ústraní a počkat, jak to s prvním týmem dopadne?

„Naopak byla to povinnost takovou žádost akceptovat. Je to sice složitější, protože trénuji i patnáctku a mezi tréninky někdy přebíhám, ale ani na chvíli mě nenapadlo, že bych tu nabídku odmítl. Je toho teď prostě víc, ale to se nedá nic dělat. Každému je myslím jasné, že se teď hraje o budoucnost klubu.“

* FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA jde do finiše. Souhlasíte, že pro Prostějov bude teď každý zápas válkou?

„Souhlasím, protože to tak opravdu je. Musíme se rvát. Třeba jako s Jihlavou, kdy kluci padali do střel, proto měli i štěstí a vyhráli. Není možné, abychom se prezentovali výkonem jako třeba v Karviné. Tam to bylo špatné a výsledek tomu odpovídal. Nemůžeme se dívat na ostatní, ale soustředit se na sebe. Sami určíme, jak sezóna dopadne.“

* Měla by být pro hráče motivací chystaná stavba nového stadionu?

„Rozhodně. To je obrovská motivace. Hrát stabilně druhou ligu na novém stadionu, to je přece paráda. Všichni musí přiložit ruku k dílu. Hráči, realizační tým, nikdo nesmí zůstat stranou. Prostějov má hrát druhou ligu, do této soutěže zázemím patří. A pokud bude mít nový stadion, bude to úplná pecka. Věřím, že by se nám na něm dařilo, i fanoušků by chodilo víc. O tom jsem přesvědčený.“

* Trénujete mladé kluky do patnácti let, současně jste v realizačním týmu prvního výběru. Dají se ty posty nějak srovnat?

„To dost dobře nejde. Fotbal je úplně jiný. Kluci se všechno stále učí. Někdy to není úplně snadné a má to své důvody. Tím hlavním je naše průměrná výška. Každý soupeř má několik hráčů, kteří mají sto osmdesát centimetrů. Ať přijedeme do Opavy, Karviné nebo Hodonína. Nestačíme pak fyzicky, to v této kategorii rozhoduje. Centimetry a kilogramy. Fotbalově na tom špatně nejsme. Tři čtyři kluci budou určitě šikovní. Chce to čas.“

* Ještě před pár lety byli vysocí hráči bráni jako neohrabaní. Teď je to jinak. Vnímáte tento trend?

„Všechno je to dnes trošku jinak... Čím míň mladých hráčů je v týmu, tím líp. Tento trend jde dopředu. I vysocí kluci jsou dnes rychlí, obratní, navíc mají důraz. Víc se prosazují. To ovšem neříkám, že malý kluk nemůže hrát. Pokud je nadstandardní, tak stoprocentně. Akorát takových hráčů nemůže být sedm.“ (úsměv)

* Jak je aktuálně těžké si vychovat vlastní fotbalisty?

„Konkrétně u nás je to složité. Není to tak, že bychom si je nevychovali. Naším problémem je, že jsme geograficky na rozhraní fotbalové mapy. Kolem nás jsou velké kluby. Sigma Olomouc, Zbrojovka Brno, Slovácko v Uherském Hradišti, nakonec i Baník Ostrava nebo Zlín. Když máme dobrého hráče, je rychle pryč, ty kluby si jej najdou. A pro nás je pak problém takového kluka nahradit už v mládežnických kategoriích. Dřív, než dojde do mužů. Prostějov tím docela trpí.“ (povzdechne si)

* S nedostatkem hráčů se potýká stále více klubů. Na trhu prostě nejsou. Je pro druholigové kluby další komplikací, že soutěž hrají i rezervy ligových týmů s fotbalisty, kteří by jinak mohli hostovat třeba u vás?

„Je to pro nás problém, máme to přímo pod nosem. Druhou ligu hraje i rezerva olomoucké Sigmy. Kdyby jejich béčko tuto soutěž nehrálo, možná bychom snáz dostali některé hráče k nám. Teď je to ale tak, že ti, kteří nehrají ligu, nastupují za rezervu svého klubu v Olomouci, což je logické. Cítí větší šanci poskočit do ´áčka´. Je to škoda, protože náš tým jinak mohli dva nebo tři kluci ze Sigmy doplnit.“

* Rezervy naopak mohou posílit hráči z ligy. Nebojíte se, že to může přijít v posledním kole, kdy hostíte pražskou Slavii?

„Den před naším zápasem končí první liga, tak snad Slavia bude slavit a přijede mladý tým bez posil. (směje se) Ale vážně. Pochopitelně se nedá vyloučit, že v tomto zápase půjde o všechno. Přiznám se, to bych nechtěl.“

* Ve druhé nejvyšší soutěži také nastupuje čím dál tím větší počet cizinců. Je to dobře pro český fotbal?

„To je složitá otázka. Ale podobnou situaci vidíme všude po Evropě. Někdy je to pro kluby jediná možnost, jak dát tým na nějaké úrovni dohromady. A tak si pomůžou angažováním zahraničních hráčů. Druhá věc je, když je cizinec v Německu nebo Anglii, musí se naučit řeč. To je u nás problém. Kluci, kteří přijdou, tak se vůbec nesnaží! Neříkám, že musí umět plynně česky, ale základy by zvládnout měli. Jinak je komunikace na hřišti i v kabině velký problém.“

* Zabírají cizinci místa českým hráčům, nebo těch dobrých je tak málo, že majitelé klubů musí kvalitu hledat jinde?

„Myslím, že platí to druhé. Kvalitních hráčů je nedostatek. Když jsou, tak jsou zase hodně drazí, když je chcete vykoupit. Cizinci jsou skoro zadarmo, a pokud se trefíte a později jej prodáte do ligy, tak z toho kluby žijí. V tuhle chvíli to asi nejde nějak změnit. Je to o financích.“

* Vidíte nějakou možnost, která by tuto situaci mohla zlepšit?

„Jedině tím, že vysílací práva na fotbalové soutěže se prodají za mnohem větší peníze, než je to v současnosti. Sto milionů korun? To je tragédie! I v Rumunsku se prodávají za mnohem větší peníze. Také do druhé ligy by pak přišlo více peněz.“

* Fotbal v posledních letech stále více využívá moderní metody, používá počítače, využívá třeba drony. To vše naučí mladé kluky hrát lépe fotbal?

„Každá taková novinka může trošku pomoci. Třeba upozorní na nedostatky, ukáže chyby. Ale žádný dron pochopitelně nenaučí hráče bojovat, nedodá mu zarputilost. To nejde natrénovat, to musí mít v sobě. Když to v něm není a přijde na hřiště podělaný, tak to nikdo nezmění. A s takovým se pak těžce dá dosáhnout na nějaký úspěch. To umělé technologie nikdy umět nebudou.“

* Bude mít prostějovské áčko v závěru sezóny dostatek bojovnosti a zarputilosti, aby sezónu zachránilo?

„Řeknu to takto – jsme v těžké situaci. Tvrdím, že Prostějov je velmi dobrý klub. Má dobré zázemí, není problém s výplatami, což se ve druhé lize o všech klubech říct nedá. Teď je chvíle, kdy to hráči mají klubu, který své povinnosti plní, vrátit. A první řadě bojovností i nasazením, to by mělo být automatické. Za Prostějov teď musí kompletní sestava dýchat. Co bude v létě, to se uvidí. Teď máme jen jednu povinnost - zachránit druhou ligu. Tečka.“

 

OLDŘICH MACHALA

* narodil se 4. srpna 1963 v Bruntále

* bývalý český fotbalista, člen širšího reprezentačního kádru a současný fotbalový trenér

* aktuálně vede žákovský 1.SK Prostějov „U15“ a nedávno se stal asistentem Michala Šmardy u „A“-týmu účastníka FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY

* jako hráč byl konstruktivním typem stopera, který se nebál vyvézt míč až do pokutového území soupeře, posléze nastupoval i jako tzv. libero, původně přitom hrával na pozici záložníka

* s fotbalem začal v Moravském Berouně, v dorosteneckém věku se přesunul do olomoucké Sigmy, kde se stal jednou z největších opor klubové historie

* v Olomouci ostatně působil drtivou většinu své hráčské kariéry, výjimkou byla vojenská služba v Táboře (1982-1984) a později zahraniční angažmá v Hanse Rostock (1991/92) a VfB Oldenburg (1992/93)

* pověstný byl svým pevným zdravím, profesionální kariéru ukončil v roce 2001

* za Sigmu odehrál patnáct prvoligových sezón, 415 utkání a 195 zápasů bez přerušení (v obou případech jde o klubové rekordy)

* v české reprezentaci nastoupil 11. prosince 1996 na turnaji Pohár Hassana II. v Maroku k jedinému zápasu při výhře 2:1 nad Nigérií, přičemž odehrál jen poslední minutu

* po konci hráčské kariéry se dal na trénování, když převzal olomoucké „béčko“ Sigmy (2001-2002), následně působil vesměs v divizních klubech jako Hranice (2002-05) či u týmů MSFL (Kunovice, Bystrc, Frýdek-Místek) mezitím si odskočil i na Prostějovsko a v sezóně 2007–2008 vedle SK Lipová

* první větší šance ve vyšší soutěži přišla na lavičce tehdy druholigového Hradce Králové (2008-2009), či 1. HFK Olomouc (2011-2013), následovalo angažmá ve Znojmě (2014)

* poté přišlo první působení v 1.SK Prostějov (2017–2019), s nímž se mu podařilo vybojovat postup do 2. ligy, v listopadu 2019 byl však odvolán

* jeho další kroky vedly do Blanska, kterému se snažil pomoct v udržení druhé nejvyšší soutěže, tým však pro nedostatek financí po sezóně stejně ohlásil přesun až do třetí ligy

* následoval návrat do Prostějova k ligovým dorostencům 1.SK, odkud jej v lednu 2022 zlákala nabídka vést opět 1.HFK Olomouc, tentokrát v divizi s Milanem Kerbrem

* nevydařené angažmá skončilo už po pár měsících a druhý comeback do Prostějova, když převzal žákovský výběr „U15“

* začátkem května se vrátil na lavičku „A“-mužstva, když posílil realizační tým eskáčka a stal se asistentem nového trenéra Šmardy

zajímavost: v roce 2000 byl v anketě Fotbalista roku vyhlášen osobností 1. české ligy