Po roce vstoupil do stejné řeky prostějovský tenista Dalibor Svrčina, když na UniCredit Czech Open prošel opět až do finále. Své loňské tažení ještě vylepšil a zaslouženě převzal cenu pro vítěze turnaje. „Ještě před týdnem by mě to ani nenapadlo,“ ohlédl se v čase dvacetiletý tenista.
* Před turnajem jste nepatřil do okruhu favoritů. Vyhovovala vám tato pozice?
„Já byl hlavně rád, že jsem se vůbec dostal přímo do hlavní soutěže… Ještě týden před turnajem jsem byl hodně pod čarou. Pomohli mi hráči, kteří se z turnaje na poslední chvíli odhlásili. Přemýšlet o nějaké obhajobě titulu nebo celkovém vítězství mě ani nenapadlo.“
* Ulevilo se vám hodně, když jste nemusel do kvalifikace?
„Už jsem se smiřoval s tím, že budu muset o hlavní soutěž bojovat, čekal jsem opravdu do posledního okamžiku. A vyšlo to, někdy se to tak prostě vyvine. (úsměv) Přitom stačilo málo, a možná bych se tak daleko vůbec nedostal, protože kvalifikace jsou vždy hodně náročné a berou síly. Ty mi mohly chybět.“
* Jaké byly podmínky finálového duelu, který se kvůli nejisté předpovědi hrál pod střechou?
„Bylo docela velké teplo. A na kurtu to trošku víc klouzalo. Nebylo to úplně stejné jako v předchozích zápasech. Finále je ale vždy úplně jiný zápas než třeba v prvním kole, tak byly jiné i podmínky.“
* Stačil jste vnímat, že fanoušci byli po celý týden na vaší straně?
„Diváci mají na titulu také svůj podíl. Chodili celý týden a bylo jich opakovaně v ochozech opravdu hodně. Dostali ze mě síly, o kterých jsem ani nevěděl, že je mám. Jejich podpory si hodně vážím.“
* Ani jednou na tribuně nechyběla ani vaše maminka…
„A zrovna na finálový den vyšly její narozeniny. Takže ten titul a pohár ode mě dostala jako dárek.“ (směje se)
