Stále citelněji si všichni uvědomujeme, jak nám chybí schopní řemeslníci i mistři svých oborů. Přesto mezi některými rodiči může převládat jistá nedůvěra k učňovskému školství. Přitom služby, které jsou jeho absolventi schopni nabídnout, se všeobecně těší stále obrovské oblibě, ať už jde o dobrý a správně servírovaný oběd, vynikající zákusek, kvalitně zpracované maso, luxusní koženou kabelku, či třeba srozumitelně podanou informaci k čemukoliv, co bychom si rádi koupili. Toto vše a mnoho dalšího zvládnou absolventi Střední odborné školy Prostějov pod vedením ředitelky Martiny Zámostné (na snímku).

* V dnešní době se těší velké popularitě řada televizních kuchařských show jako například MasterChef. Sledujete podobné pořady?

„Na naší škole se aktuálně připravují žáci a žákyně v sedmi tříletých učňovských oborech, dvou čtyřletých maturitních a jednom nástavbovém maturitním oboru. Není v silách jednoho člověka sledovat populárně zábavné pořady pro všechny výše uvedené obory. Pokud už si najdu po náročném pracovním dni čas na něco jiného, než je moje rodina, upřednostňuji pořady méně zábavné a více odborné.“ (úsměv)

* Prochází i vaší školou studenti, kteří by se mohli jednou v podobných soutěžích uspět?

„Po vynucené covidové pauze se naši žáci a žákyně opět účastní odborných soutěží, některé naše škola sama pořádá jako například Hanáckou barman show. Umísťují se velmi často na předních místech a chtějí v soutěžích pokračovat. Za jejich úspěchy stojí podpora rodiny a stále náročnější a vyčerpávající práce jejich vyučujících, zejména učitelů a učitelek odborného výcviku. Věnují se ‚našim dětem‘ i ve svém volném čase, o víkendech, o svátcích... Co se týče účasti ve vámi zamýšlených soutěžích, odborně na ně určitě mají, ale pokud chtějí zdárně absolvovat, nemohou si takto časově náročné akce dovolit.“

* Oblast gastronomie v posledních letech prošla dosti výraznou proměnou. V čem vidíte ty největší pokroky?

„Nevím, jak jiní, ale my klademe důraz na odbornost, pečlivost, profesionální přístup, úctu k surovinám a úctu k zákazníkovi.“

* I přes výrazný nárůst cen zůstává patrné, že na dobrém jídle v kvalitní restauraci si každý pochutná rád. Jaký je aktuální zájem o učební obor kuchař?

„Musím říct, že zájem o tento obor je na naší škole značný a trvalý.“

* Co mladé lidi k oboru kuchař nejčastěji přivádí? Je to například rodinná tradice, snaha prosadit se v daném oboru nebo třeba právě vliv různých show?

„Doufám, že i workshopy, které naše škola pořádá již řadu let ve spolupráci se skoro desítkou základních škol v regionu. Velkou roli však hraje i vámi zmíněná tradice, na naší škole se učili rodiče a nyní přicházejí jejich děti. Už se stalo, že na den otevřených dveří doprovodili děti prarodiče, kteří byli také našimi absolventy.“ (pousměje se)

* Co byste doporučila rodičům, pokud chtějí, aby z jejich dítka jednou vyrostl opravdu dobrý kuchař?

„Aby děti nechali doma vařit. Chválili je za každou maličkost, která ‚přistála‘ na jejich talíři. Aby je vedli k pracovitosti, slušnosti a pokoře. A hlavně aby vysvětlovali, že tato profese je službou, spokojenost zákazníka je na prvním místě a do práce se chodí i o víkendu a ve svátek.“

* Vaše škola kromě kuchařů a číšníků ovšem vychovává i mladé lidi, kteří najdou uplatnění v dalších oblastech služeb. O cukrářích asi platí to samé jako u kuchařích – každý si chce pochutnat, ale nemnoho lidí má chuť to dělat…

„Naše třídy rozhodně nezejí prázdnotou. A pokud byste požádal učitelky odborného výcviku oboru Cukrář, aby vám ukázaly přehled objednávek, tak zjistíte, že na Vánoce máme plno už od října.“

* V rodině mé manželky je nyní patnáctiletý kluk, který od 8 let měl jasno, že chce být cukrářem. A od té doby každý rok mimo jiné čím dál více vypomáhal babičce při pečení vánočního cukroví. Za ty roky v tomto oboru začal dosahovat už jistého mistrovství. Dnes se učí cukrářem v Litovli, kde jsou z něj nadšení. Jak časté jsou však dnes podobné případy?

„I u nás podobných příběhů najdete plné zdi, na nichž visí diplomy ze soutěží a osvědčení Hospodářské komory ČR.“

* Zpěvák Michal Tučný se v textu jedné ze svých písní vyznal z toho, že se vyučil prodavačem. Má ovšem v dnešní době samoobslužných pokladen a internetového prodeje toto řemeslo ještě smysl?

„Tady vám odpovím otázkami: Pomůže vám samoobslužná pokladna zaplatit, když jste nevidomý nebo bez rukou, nakrájí vám salám, pomůže vybrat dobře padnoucí boty nebo prádlo? Předvede vám e-shop, jak funguje vaše budoucí pračka? A přidá k tomu úsměv, vlídné slovo?“

* Ne.

„Tak vidíte…“ (úsměv)

* Stejně tak studenti oboru řezník jsou pro budoucnost naší republiky svým způsobem zásadní. Pravdou je, že mnoho lidí, kteří v tomto odvětví pracují, se v daném oboru nevyučilo. Jakou mají absolventi výhodu, pokud se ucházejí o místo?

„My připravujeme profesionály. Zeptejte se u firmy Makovec, jaký je rozdíl mezi naším řezníkem či řeznicí, kterého jsme společně připravili ve škole. Náš absolvent je pan ‚Mistr‘ a ten rozdíl mezi nemotivovaným zaučeným zaměstnancem je značný.“

* Je známo, že některé ženy jsou schopny za kožené kabelky utratit velké peníze. Jakou radost však přináší jejich výroba?

„Práce s kůží a alternativními materiály je založena na preciznosti, pečlivosti a vysoké profesionalitě. Je jedinečná a neopakovatelná u každého výrobku. Ne každý na tuto práci má předpoklady. Bohužel málokterý výrobce to vidí na své výplatní pásce.“

* Někteří rodiče mají možná obavy, aby jejich dítko v kolektivu na „učňáku“ nezvlčilo, což by se dle nich na gymplu stát nemělo. Dá se s tímto předsudkem něco dělat?

„Za sebe mohu zaručit, že na naší škole děti nezvlčí. Ani na mnoha jiných. Stačí se zajít podívat do školy či do firem na praxi.“

* Kdo ještě může tento postoj ovlivnit?

„Počínaje našimi poslanci, senátory, ministry, radními, státními úředníky a konče komunálními politiky a vlastně každým z nás. Přečtěme si znovu Čapka a mějme spolu s ním úctu k lidem, kteří se u své práce umažou. Zřejmě nikdo nebude znát jejich jména. Ale díky nim nám bude prát pračka, naši staří rodiče dožijí svůj život důstojně a my si zajdeme na dobré jídlo do restaurace.“

 

„Pokud chtějí mít rodiče doma skvělého kuchaře,

měli by ho nechat vařit, chválit za každou maličkost,

která ‚přistála‘ na jejich talíři a vést je k pracovitosti,

slušnosti a pokoře. Také je třeba jim vysvětlit, že tato

profese je službou, spokojenost zákazníka je na prvním

místě a do práce se chodí i o víkendu a ve svátek.

 

Speciální příloha věnovaná nejen jídlu a řemeslu vychází jako součást tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku v pondělí 12. června