Na začátku přípravy se tentokrát oproti té zimní mohl hlásit hned první den i krajní obránce, případně záložník Jakub Elbel (na snímku), který přiznal, že už se do kabiny za svými spoluhráči a kamarády těšil. Zhodnotil, jak vypadal první přípravný týden a následný přátelský duel proti Slovácku. Řeč padla i na reprezentační jednadvacítku, s níž absolvoval jeden z kempů.

 

* Jaký byl první týden přípravy po krátké pauze?

„Já už jsem se upřímně těšil zpátky do kolektivu, že budeme zase společně pracovat. Bylo to taky o tom, že přišlo dost nových kluků, takže to bylo i o sledování, jak na tom jsou. Z celkového pohledu tam bylo jen jedno náročnější běhání, takže zatím bych řekl, že příprava tak akorát.“

* Bylo největším strašákem celého týdne panující vedro?

(smích) „Přesně tak. Ještě jsme si hned říkali, že když máme volno, tak to je pomalu na bundu, ale jak začneme makat, tak je nechutně. Moc se nám to nelíbilo, ale k letním měsícům to patří, musíme to vydržet.“

* Když bychom se ohlédli za sobotním zápasem proti Slovácku, jak byste ho zhodnotil?

„Já si myslím, že to bylo nahoru – dolů, byl to otevřený zápas. Nás trošku zaskočila první branka, která přišla velmi brzy, kdy jsme si tam nepohlídali centr. Poté jsme se ale do zápasu dostali, ale celkově jsme z toho mohli vytěžit i více.“

* Celkově tak spíše spokojenost i přes ten nepříznivý výsledek?

„Ano. Relativně spokojenost tam je. Slovácko už mělo první přátelák za sebou. My jsme navíc zkoušeli i nové rozestavení, do kterého se postupně dostáváme, ale nemáme ho ještě úplně zažité. Po taktické stránce jsme to zvládli obstojně, i když tam jsou samozřejmě věci k zlepšení.“

* Ještě odbočím k reprezentaci do 21 let. Vy jste s ní měl možnost hrát. Sledujete její výkony? A co na ně říkáte?

„Je to super. Už proti Anglii si myslím, že kluci vůbec nezaostávali a mohly z toho být body, kdyby je tam Vazka (Vasil Kušej – pouzn.red.) vytrestal. Teď proti Německu předvedli druhý skvělý výkon a zaslouženě vyhráli. Já klukům věřím, že se jim podaří postoupit ze skupiny a dotáhnou to co nejdál. Moc bych jim to přál.“