Řada lidí má od malička nesmírně ráda zvířata. Domácnostmi jich projde spousta, strašilkami počínaje, kozou konče. Nejoblíbenější jsou po mnoho let pejskové a kokičky. Život bez zvířat by byl prostě neúplný. A také neomylně poznáte každého, kdo se jim věnuje s láskou a porozuměním. Jedním z takových nadšenců je Zdenek Vystavěl (na snímku), jehož fotografie volně létajících ptáků jste mohli vidět i na sociálních sítích. A tak jsme chovatele papoušků, a k našemu velkému překvapení i mrňavých opiček, pozvali na kus řeči.
* Kdy jste začal s chovem zvířat a která to byla?
„Na všechna si už nevzpomenu, protože jsem se chovu věnoval odmalička. Zmíním hady, pavouky, chameleona, želvy, rybičky, psy. Od roku 2010 chovám papoušky, pořídil jsem si drápkaté opičky, které jsem v roce 2012 vyměnil za dvě mláďata – tamarína sedlatého a kosmana černouchého.“
* Které papoušky máte?
„Už osm let mám samce žaka kongo Nikouše (Nikí), tři roky pár eklektů různobarvých, samičku Sáru a samce Ria.“
* Můžete trochu tyto druhy přiblížit?
„Žako kongo pochází, jak napovídá název, z Afriky. Tomuto středně velkému druhu papouška se říká také žako šedý. Poznáte ho spolehlivě podle nezaměnitelného šedého zbarvení, černých konců křídel a červených ocasních per. Pohlavní dimorfismus není příliš patrný, obě pohlaví vypadají stejně, i když samička může mít světlejší peří. Spolehlivě určit se dá pohlaví jedině endoskopicky. Žako šedý může mít inteligenci až čtyřletého dítěte. Mluví velmi věcně, často pochopí smysl věty a reaguje na ni. V zajetí se dožívá kolem šedesáti let. To všechno jsou důvody, proč je právě žako šedý nejčastěji chovaným domácím papouškem. Zároveň ale patří mezi nejkomplikovanější ptáky, kteří dokážou potrápit celou rodinu. Žakové jsou velmi teritoriální, někdy mohou být agresivní k cizím lidem a někdy se stává, že si oblíbí jen jednoho člena rodiny, ostatní odmítají. Pokud se v rodině, kde žako žije, něco změní nebo chovatel nemá na svého svěřence už tolik času, papoušek to velmi těžce nese. Sám se začne poškozovat.“
* Jak?
„Začne si vyškubávat peří, někdy dokonce až do masa, je nešťastný a skleslý. Léčba je složitá. Důležité je najít příčinu problému. Bývá to někdy i tím, že do domácnosti přibude nový člen. Kočka, pes nebo další pták, problémem může být i narození dítěte. Častější ale je, že příčina je neznámá. Pak se to řeší různými uklidňujícími léky. Papoušci dostávají vitaminové preparáty a postřiky na peří. V tom případě se už ale neřeší příčina, ale následek.
* Co ti další?
„Eklektus různobarvý žije v Austrálii, na Nové Guinei a ve východní Indonésii. Je pestře zbarvený a charakterizuje ho lesklé a uhlazené opeření. Měří pětatřicet centimetrů i s ocasem a je známý výrazným sexuálním dimorfismem. Samec je zelený, pouze ramena jsou tyrkysová a má také červené ‚kalhotky‘. Zobák přechází od žluté po červenou. Duhovka je tmavě oranžová. Opeření samičky je převážně vínově červené v kombinaci s modrým břichem a límcem okolo krku. Duhovka je žlutá. Mladí ptáci mají obecně matnější zbarvení. Jelikož se eklektus nachází na relativně vyšší inteligenční úrovni než ostatní australští papoušci, je třeba ho zaměstnat z důvodu celkového fyzického i duševního vývoje ptáka. Nedostatky se projevují duševními chorobami, které mají za následek například škubání peří. Ve voliéře proto mají velké množství hraček, větví, provazů a podobně. Je to temperamentní pták, který snadno přilne k člověku. I on je ale velmi senzibilní a na změny reaguje špatně. A navíc je dost hlučný, takže se do paneláku zcela jistě nehodí.“
* Krmení papoušků je, pokud si uvědomujeme, docela věda. Čím a jak je hostíte?
„Ráno dostávají směs zrnin určených speciálně pro papoušky, odpoledne zeleninu, ovoce, vaječné směsi a podobně. Milují ořechy, ať už pekanové či vlašské a zejména buráky, u kterých fascinuje zvuk praskající skořápky. Žádné vitamínové doplňky jim nedávám, jsem toho mínění, že pestrá strava je dostačující. Jen v zimě jim v ubikacích svítím UV světlem.“
* A teď k volnému létání. Musí k tomu mít papoušek vlohy, nebo jde o cvik?
„Bez nácviku to nejde. Jestliže papoušek přiletí na zavolání doma, určitě tak neučiní venku. Napřed je nutné ho zvyknout na postroj a začít s ním chodit ven. Je tam spousta pro něj naprosto nových věcí, stromy, lidé, zvířata, auta, letadla a podobně. Vše si musí prohlédnout, zjistit, že to není nebezpečí. Pak ho lze pouštět na šňůře a vzdálenost pomalu prodlužovat. Je třeba ho některé způsoby letu také naučit, v zajetí odchovaní papoušci třeba vůbec neumí let střemhlav ani zatáčky. Trénují se přílety na zavolání a pak nastane den, že ho do postroje už neodějete a dáte mu možnost, aby létal sám.“
* Docela hodně práce, naučit ptáka létat. Už vám někdy uletěl?
„Já chodím létat jen s Riem, a i ten mi dvakrát vzal dráhu. Třeba seděl na dvoře na lavičce, pětkrát přiletěl na zavolání, pošesté si to rozmyslel a byl pryč. Našel jsem ho záhy, zavolal na něj a on hned přiletěl. Kšíry jsem mu ale už nikdy nedal, nesnáší je a je pravda, že od té doby neuletěl.“
* A kam chodíte Ria „venčit“?
„Do Kolářových sadů, kde se nás schází víc, chodí tam i s ary. Ale to si myslím, že už hodně Prostějovanů ví, protože na nás chodí koukat stále víc lidí.“
* Na závěr bych se ráda vrátila k vašim miniopičkám. Co jsou zač a čím je krmíte?
„Mám je 11 let a vzal jsem si je jako nechtěná mláďata. Oba jsou bez ocasu, který jim předtím, než je vyhodili z hnízda, ukousli rodiče. Oba jsme ručně dokrmili. Noemi a Tadeáš žijí spolu ve velké voliéře se spoustou hraček. Lidi mají rádi a snaží se je na sebe upozornit. Někdo vyplazováním jazyka, někdo je rovnou počurá. (smích) Ráno dostávají sunarovou nemléčnou kaši s Biokarobem, irským vápníkem a vitamíny. Odpoledne ovoce a zeleninu, večer moučné červy, sarančata a další hmyz.“
* Péče o vaše svěřence je dost náročná. Chov papoušků a opic asi není pro každého?
„To v žádném případě není. Jednak jsou to zvířata na chov nákladná, druhak potřebují značnou péči. Ani tamarína ani kosmana nelze chovat na volno v bytě. Představa o tom, že budou chodit kakat na záchodek jako kočka, je naprosto scestná. Pouštějí své výměšky, kdekoli se jim zachce, a navíc opravdu nevoní. S papoušky je to podobné, jak jsem již zmínil, eklektové jsou dost hluční. Pokud nechcete mít problémy se sousedy, kupte si raději andulku. Pokud pro chov nemáte podmínky jak prostorové, tak finanční, raději si pořiďte plyšáka. A to platí o všech zvířatech. Vyhnete se řadě problémů. Já osobně bych se chovu zvířat nemohl věnovat bez pomoci své ženy a celé rodiny, kterým děkuji za velkou vstřícnost.“
ZDENĚK VYSTAVĚL
* narodil se 23. prosince 1981 v Prostějově
* vyučený instalatér
* jeho velkým koníčkem je fotografování, především zvířat, přírody všeobecně a také reportážní fotografii
* je ženatý a má dvě dcery
zajímavost: v současné době se věnuje i zdravé výživě