Areál 1.HFK Olomouc zná Jakub Habusta (na snímku) moc dobře, protože svou mládežnickou kariéru prožil právě v Olomouci. Teď se zde poprvé v soutěžním duelu představil v barvách eskáčka a po zápase mohl mít důvod k radosti. Hned první utkání proti nevyzpytatelnému nováčkovi ze Žižkova se svými spoluhráči zvládl a sám se na tom podílel velkou měrou práce ve středu hřiště.
* Jaké bylo utkání z vašeho pohledu?
„Bylo znát, že se jedná o první zápas nového ročníku. Oba dva týmy chtějí uspět, tím to bylo trošku svázané. Vnímal jsem tam určitou opatrnost. Jsem rád, že se nám povedlo otočit výsledek a vstoupit do sezóny cenným vítězstvím. Myslím si, že i ta otočka ukazuje na sílu mužstva. Pro nás dobrý vstup, ale musíme pokračovat ve tvrdé práci a sbírat body i nadále.“
* Prvních pětadvacet minut mi přišel soupeř živější, aktivnější. Čím to?
„Je to tak. My jsme je chtěli nechat trošku hrát, protože víme, že jsou na míči rádi. Nechtěli jsme hlavně udělat chybu, které by mohli využít. Bylo to od nás ale možná pomalé až moc, pustili jsme je tak do vedení. Od inkasované branky jsme šli nahoru a jasně se to projevilo po vyrovnávací brance.“
* Vstup do druhé půle jste naopak měli jasně lepší vy. Pomohla nějaká slova v kabině, nebo to byl ještě dozvuk vyrovnávací branky?
„Myslím si, že ta branka nám velmi pomohla. Nabudila nás do dalších minut a řekli jsme si, že chceme do druhé půle vstoupit ve stejném duchu, jako byl konec první. To jsme splnili, ale vyloženou šanci jsme neměli. Naštěstí jsme se ale v závěru dočkali.“
* A vy už jste se v Prostějově po přesunu zabydlel?
„Ano. Já prostředí znám moc dobře, protože jsem z Olomouce. Momentálně ještě tedy dojíždím z Karviné, kde bydlím, takže to mám trošku rozlítané. Ale v Prostějově všechno super. Kabina skvělá, kluci mě přijali, krásné prostředí i zázemí. Já jsem zatím opravdu velmi spokojený.“(úsměv)
