Pravidelně patří mezi čestné hosty UniCredit Czech Open Ivan Lendl (na snímku), největší česká tenisová legenda. Hráč, který ovlivnil několik následujících generací, nemohl chybět v prostějovském areálu ani během jubilejního třicátého ročníku. A dlouhá fronta zájemců o jeho podpis při autogramiádě jen potvrdila, že příznivci na jeho tenisové umění nezapomněli.
* V letošním roce jste měl hodně nabitý program, přesto vás bylo často vidět na tribuně, jak sledujete zápasy. V čem se tenis nejvíce změnil od doby, kdy jste byl aktivním hráčem?
„Pravidla jsou stejná, počítání taky. Ale to je asi všechno. Tenis je dnes jiný sport, než byl v mé době. Mužský tenis je mnohem silovější. Hlavním důvodem jsou výplety. Umělé struny mají úplně jiné vlastnosti než přírodní, se kterými jsme hráli. Díky nim můžou tenisté dávat neuvěřitelné rány a míč jim neuletí. To platí také o falšovaných úderech. Za nás jsme prostě takové falše nemohli zahrát. Když máte hrát takové údery, změníte i hru. Prostě je jiná doba, nemá smysl to nějak více srovnávat. Dost dobře to nejde, přestože stále platí řada faktorů rozhodujících o úspěchu.“
* Zarputilost, touha, skvěle zvládnuté údery a silná hlava?
„U těch nejlepších se to všechno schází. Potřebujete být maximálně komplexní. Nemůžete mít skvělé údery a slabší psychiku. To by nefungovalo. Něco má člověk dané, na nedostatcích se dá pracovat. K tomu potřebujete právě tu zarputilost při tréninku a touhu chyby odstranit.“
* To jsou vlastnosti, bez kterých prakticky nemá smysl začít tenis dělat?
„Existuje jedna věc, která je ještě důležitější, a tu bych přál každému dítěti, které začíná. Aby ho tenis bavil a mělo z něj radost. To je úplně nejdůležitější. Když vás cokoli, co začnete dělat, nebude bavit, nikdy se nebudete zlepšovat!“
* Vás tenis musel bavit absolutně, že?
„Vždy jsem hodně přemýšlel o tom, jak bych se mohl zlepšit. Občas mě něco napadlo. Vážně mě to analyzování bavilo. Proto jsem si na papíře dělal statistiky a psal poznámky o zápasech. Nešlo o nějaké analýzy, spíš zaznamenání pocitů ze zápasu a vlastní hry. Většinou se mi to později někdy hodilo. I proto to dělám i jako trenér. Potřebuji znát pocity svých svěřenců, je to podle mě hodně důležité.“
* Stane se, že po zápase máte jiné pocity, než hráč, kterého trénujete?
„To víte, že se to stává. Já mám k dispozici statistiky, ale to neznamená, že pocit hráče tomu odpovídá. Pokud má dojem, že nějaký úder nehrál dobře, hned na dalším tréninku se na to zaměříme, přestože čísla naznačují, že to není nutné. Musím zapracovat na zlepšení jeho pocitu, protože to pak na kurtu rozhoduje.“
* Sám jste to zažil jako hráč. Jak je taková zkušenost důležitá?
„Hodí se. Zvlášť když pracuji s tenistou, který hraje podobným stylem, jako jsem hrál já. Vím, co cítí, protože jsem to sám zažil.“
* Proto vám sedí spolupráce s Andym Murraym?
„Hraje podobně, díky tomu je práce trošku jednodušší. Už se známe, pracujeme spolu potřetí. Ale troufnu si říct, že už mám dost zkušeností, takže bych zvládl i spolupráci s někým jiným. Trénoval jsem tři roky juniory pro americkou federaci, mám za sebou spolupráci s Alexanderem Zverevem. Mám už jako trenér něco za sebou, to je velká pomoc.“
* Vedete elitní hráče, sám jste byl světovou jedničkou. Není někdy složitě najít společnou řeč v diskusích velkých osobností?
„Je to o komunikaci, ta je při mé práci nejdůležitější. Pokud mi hráč řekne, co cítí, nemůžu odpovědět, že to není pravda. Musím mu pomoci, aby se cítil lépe. Po letech trénování už mám několik triků, jak to udělat.“
* Na velkých kurtech stále ještě probíhá boj o to, kdo bude nejlepším tenistou historie. Je už podle vás rozhodnuto, že to bude Novak Djokovič?
„Zcela jasné to bude, až všichni hráči z velké trojky definitivně ukončí své kariéry. Ale Novak k tomu má momentálně nejblíž. Přestože loni musel vynechat Australian Open a US Open kvůli tomu, že nebyl očkovaný. To podle mého nebylo úplně fér.“
* Bylo to politické rozhodnutí. Když jsme u toho, co jste říkal na loňský Wimbledon bez ruských a běloruských tenistů?
„Politici přehodili nepříjemné rozhodnutí na vedení turnaje a ten na to pak doplatil. Dostal pokutu, hráči nedostali body do žebříčku. Přitom stačilo, aby nedostali víza a bylo by vše vyřešené. Aby o startu rozhodovalo vedení turnaje, nebylo správné.“
* Při své návštěvě České republiky jste měl pořádně nabitý program. Co vám udělalo největší radost?
„Celá cesta se povedla. Užil jsem si setkání s přáteli, ta jsou vždy skvělá. Zajel jsem do rodné Ostravy, podíval se na gymnázium, kde jsem studoval. Pěkná byla prohlídka města z radniční věže. Ani jsem netušil, že z výšky jsou třeba Bazaly takový kousek od kurtů v Komenského sadech, kde jsem začínal. Bylo to fajn, už se těším na příští návštěvu.“
* Co konkrétně Prostějov a turnaj UniCredit Czech Open?
„Každá cesta do Prostějova je pro mě osvěžující. Mám tady kamarády, bavíme se a koukáme u toho na dobrý tenis. Užívám si každou chvilku, cítím se tady prostě jako doma.“
* A jak se vám líbily výkony tenistů z nastupující generace?
„Máme šikovné mladé kluky, kteří hrají opravdu dobře. Je těžké odhadovat, kam se můžou dostat, protože konkurence je velká. Ale třeba Jiří Lehečka má zajímavé předpoklady. Viděl jsem i Jakuba Menšíka, který má vše před sebou, také on by se mohl prosadit. Celému českému tenisu bych to přál.“
IVAN LENDL
* narodil se 7. března 1960 v Ostravě
* nejlepší tenista české a československé historie
* v 80. letech 20. století patřil mezi nejdominantnější tenisty, v čele světového žebříčku ATP strávil 270 týdnů
* čtyři sezóny zakončil jako světová jednička
* počtem 1 071 vítězných utkání dvouhry na okruhu ATP se v celkovém pořadí zařadil na třetí místo za Američana Jimmy Connorse a Rogera Federera
* Tennis magazine jej vyhlásil jedním z deseti nejúspěšnějších tenistů od roku 1966
* vyhrál osm grandslamových titulů ve dvouhře, devatenáctkrát se dostal do finále
* jediným grandslamem, který nikdy nevyhrál, byl Wimbledon. Ze čtrnácti účastí se probojoval dvakrát do finále a pětkrát do semifinále
* v pražském finále Davis Cupu 1980 zajistil vítězství československého týmu nad Itálií 4:1, když vyhrál obě dvouhry a s Tomášem Šmídem i čtyřhru
* je úspěšným trenérem, když Andy Murray pod jeho vedením vyhrál US Open, dvakrát Wimbledon, olympijské hry, Turnaj mistrů a stal se světovou jedničkou
* poté krátce trénoval i Alexandera Zvereva, aktuálně opět trénuje skotskou legendu
* v roce 1986 emigroval do Spojených států, občanství získal 7. července 1992
* v roce 1989 se oženil s Američankou Samanthou Frankelovou. Spolu mají pět dcer – Mariku, dvojčata Isabelle a Caroline, Danielu a Nikolu
zajímavost: v roce 2007 založil soukromou golfovou akademii, poté také tenisovou akademii „Ivan Lendl’s Champions Academy“ (ILCA)