V průběhu utkání sváděl řadu soubojů s útočníky Kozlovic a snažil se zabránit jejich výpadům, které byly velmi nebezpečné. V prvním poločase se to Lukáši Zelinovi (na snímku) dařilo velmi dobře. Ve druhém už bylo ke konci znát, že trošku dochází šťáva, což ostatně sám přiznal. Porážka dle jeho slov odpovídá, ale nejvíce jej mrzí dvě branky v závěru, které přijít nemusely.
* Jaký byl dnešní zápas?
„Hodně náročný. My jsme věděli, že nás čeká i se vším respektem k Přerovu ještě trochu jiná liga. Ukázali, že není náhodou jejich loňské vítězství v divizi. My jsme do toho šli s tím, že na ně nevletíme, ale necháme je hrát s míčem a postupem času se je pokusíme překvapit. To se nám po deseti minutách podařilo, ale pak už jsme jen inkasovali. Bohužel většina těch branek byla po našich chybách.“
* Z čeho pramenily chyby?
„Myslím si, že jsme tam párkrát až moc předrželi míč, taky bylo vidět, jak rychlý mají přechod v případě naší ztráty. Nejvíc asi mrzí branka na 1:1, protože standardku bychom si měli pohlídat, ale nechali jsme Řeháka samotného hlavičkovat.“
* Nemrzí k tomu i dvě branky v samém závěru, po kterých je výsledek jednoznačný?
„Mrzí hodně. Abych se přiznal, tak jsem to měl zhruba deset minut před koncem v hlavě, že se pokusíme dát branku, ale hlavně neinkasovat, protože 1:3 by byl dobrý výsledek. V závěru už ale musím říct, že jsem fyzicky umřel. (smích) Tam už nás bylo víc a soupeř to bohužel dokázal potrestat. Prostřídal stejnou kvalitu, jaká tam byla předtím, a nám už se to hůře dostupovalo.“
* Dva zápasy v Mol Cupu ale asi jsou dobrou průpravou ke krajskému přeboru?
„Stoprocentně. Pro nás to byly dva zápasy, které nám mohou dát opravdu hodně. Tempo je ještě o něčem jiném jak v přeboru a na to musíme navázat i v těchto zápasech. Když se nám to podaří, tak věřím, že jsme si tím hodně pomohli k tomu, aby byla sezóna úspěšná.“
