Vzhledem ke skvělé formě, s jakou jezdil Matyáš Koblížek celé tři cyklistické dny během domácího svátku dráhové cyklistiky, měl prostějovský klub velkou šanci získat historicky premiérový triumf z Memoriálu Otmara Malečka. Mladý dynamický Mates se navíc dal pro zlatý hřeb závodního programu dohromady s ostříleným parťákem Wojciechem Pszczolarskim, leč ani jejich maximální společná snaha na kýžené zlato v královské disciplíně Grand Prix Prostějov nestačila. Dvojice pořádajícího TUFO PARDUS PV vydřela aspoň bronz, tedy obhajobu z loňska.

* Mysleli jste před madisonem na možné prvenství?

Matyáš Koblížek: „Určitě jsme chtěli před domácím publikem na našem velodromu v prostějovských dresech vyhrát, což by byl krásný úspěch. Ale tři hodně náročné závodní dny se na nás docela podepsaly, kvůli únavě už trochu chyběly síly. Někteří soupeři byli lepší a třetí místo bylo maximum, co jsme ještě měli v sobě.“

Wojciech Pszczolarski: „Taková byla taktika – pokusit se o vítězství. I proto došlo ke změně ve složení našich dvojic, když Mates jel se mnou a Filip Prokopyszin s Petrem Vávrou. Kluci Poláci, které dobře znám z nároďáku, však ukázali po mistrovství světa obrovskou formu, co jim ještě zůstala. Výborně umí i stíhačku, brzy po startu nasadili moc vysoké tempo, a jakmile získali kolo náskoku, bylo rozhodnuto.“

* Postupně se tedy Malečkův Memoriál změnil pro vás v bitvu o třetí pozici?

M. K.: „Ano, přesně tak. Adam Wozniak s Kacperem Majewskim a později i Radek Štec s Konradem Waliniakem ujeli o kolo, tím měli o hodně víc bodů než ostatní. A my jsme tvrdě bojovali o bronz s klukama z Favoritu Brno.“

* Jste tedy nakonec spokojení?

W. P.: „Vždycky je lepší vyhrát boj o třetí a čtvrté místo než prohrát boj o první a druhé místo.“

M. K.: „Souhlasím. Říká se, že nejhorší je být čtvrtý, když vám těsně uteče bedna, a hned potom druhý po prohraném souboji o prvenství. Na zlato jsme tentokrát neměli, proto bronz určitě bereme a jsme spokojení.“

W. P.: „Hlavní závod nám sice nevyšel ideálně, ale v předchozím průběhu dokázali právě Mates Koblížek i Filip Prokopyszin několikrát zvítězit v jiných disciplínách, například ve scratchi nebo vylučovačce. Takže naše domácí akce byla celkově úspěšná.“

* Matyáši, vám se doma dařilo od čtvrtka až do soboty opravdu báječně. Čím to?

M. K.: „Teprve teď se začínám víc zabudovávat do mužského balíku. V zimě po minulé sezóně jsem věkově přecházel z juniorů mezi dospělé a ze začátku to pro mě byla studená sprcha, vůbec jsem se nechytal. Pomohl mi až nedávný etapák v Polsku a potom příprava na domácí dráze, kde jsme dobře potrénovali. Postupně jsem nabral formu a teď ji na našich vlastních závodech dokázal prodat.“

* Oba jste tu zápolili proti kamarádům: Wojtek těm z polské reprezentace, Mates s dlouholetým parťákem Radovanem Štecem. Jaké to bylo?

W. P.: „S klukama z nároďáku Polska se fakt dobře známe a jak říkáte, jsme kamarádi. Často jezdíme buď spolu, nebo proti sobě v Polsku, Česku i jinde, už jsme na to docela zvyklí. Vždycky však jde o motivaci navíc, možná by nebylo špatné udělat společné česko-polské mistrovství.“ (smích)

M. K.: „My se s Radkem známe od našich deseti let, jsme velcí kamarádi. A já to tak proti němu nijak prestižně neberu, spíš mu přeju úspěchy. Je to prostě Ráďa.“ (směje se)

* Prostějovský velodrom bude hostit ještě národní šampionát na dráze ve vytrvaleckých disciplínách. Půjde o poslední vrchol této sezóny?

M. K.: „Jo, tohle bude asi nejdůležitější akce v závěru letošní sezóny, už se těším.“

W. P.: „Já mám kromě toho ještě mistrovství Polska, přibližně za měsíc. A hned potom už potřebuju volno, abych si odpočinul a následně se co nejlíp připravil na začátek příštího roku. Hned v lednu se totiž koná dráhové mistrovství Evropy 2024, kde bude ve hře spousta bodů do olympijské kvalifikace. A já na olympiádu do Paříže v příštím roce moc chci.“

* Jsou olympijské hry do budoucna velkou motivací a snem i pro vás, Matyáši?

M. K.: „To rozhodně ano. Právě s Radkem Štecem i dalšími mladými kluky patříme do nového projektu pod Duklou Praha, který má za cíl dostat co nejvíc českých dráhařů v budoucnu na letní olympiády. Skutečně se tam probojovat však bude těžké, je nás v ČR dobrých docela hodně a světová konkurence je fakt tvrdá. Prostě musím makat na maximum.“