Sice má jen sedmadvacet let, ale tím, co už během své kariéry absolvovala a čeho všeho dosáhla, patří Veronika Trnková k nejzkušenějším volejbalistkám současného VK Prostějov.

Však se také s urostlou blokařkou počítá do kategorie týmových opor, ačkoliv musela hlavně ve druhé polovině minulého roku překonávat nepříjemně vleklé zdravotní potíže. Po středečním přáteláku doma proti Olympu Praha (4:0) se rozpovídala nejen o tomto duelu.

 

* Jaké bylo třetí střetnutí probíhající přípravy?

„Řekla bych, že je na naší hře celkově vidět, jak se zápas od zápasu zlepšuje. Vždycky přidáme aspoň něco malého pozitivního, co se nám v předchozích utkáních tak nedařilo. Když budeme v takové tendenci dál pokračovat, tak by to mohlo být dobré.“

* Nový kouč klade velký důraz na obranu v poli, kde mi připadal posun k lepšímu hlavně oproti prvnímu přáteláku s Přerovem výrazný. Souhlasíte?

„Jo, hlavně v bojovnosti. Proti Přerovu se nám docela často stávalo, že nám v poli padaly na zem balóny, které by spadnout rozhodně neměly, a nikdo na ně nereagoval. Což je ve volejbale asi to úplně nejhorší, co se může družstvu stávat. S trenérem souhlasím, že je obrana hodně důležitá a týmová chemie se startuje právě dobrou defenzivou. Všechno začíná u bojovnosti, dneska to bylo vidět. A doufám, že se nejen tímhle budeme dál lepšit.“

* Jak se v herním systému Michala Matušova cítíte vy osobně?

„Pro mě se zatím nic moc nezměnilo, natolik daleko jsme se s herním systémem v přípravě ještě nedostali. Zatím jsme hodně řešili právě tu obranu v poli a částečně i jiné věci, ale blokování teprve budeme víc dělat. Postupem času se k němu určitě propracujeme.“

* Společná příprava je od svého startu dost náročná. Cítíte se během ní dobře?

„Ano. V porovnání s loňskem, kdy jsem měla zdravotní problémy, se cítím mnohem lépe. Úplně stoprocentní to pořád není, ale oproti dřívějšku jsou ty potíže už jen minimální. A snad se postupně budu dostávat do úplné pohody. Konec minulé sezóny moc nepočítám, protože vrátit se takhle narychlo do plné zátěže a hned hrát zápasy bylo pro mě dost těžké. Teď se cítím určitě líp a po roce můžu pořádně trénovat, což mi samozřejmě pomáhá. Věřím, že pokud mi zdraví vydrží, bude to dobré.“

* Kam podle vás mohou sahat výsledkové ambice současného prostějovského kolektivu?

„Zatím to vypadá slibně, v přípravě vítězíme a to nám ještě chybí některé kvalitní hráčky. Na druhou stranu opory teď zatím schází asi úplně každému mančaftu, proto nelze výsledky přáteláků nijak přeceňovat. Obecně jsem s ambicemi spíš opatrná, protože všichni víme, jak nakonec dopadla výborně rozjetá minulá sezóna. Řadu holek z našeho kádru zradilo zdraví a ukázalo se, jak vrtkavé to může být právě po téhle stránce. Jinak platí, že teď máme opravdu kvalitní tým a nebojím se říct, že máme na to vyhrát českou extraligu. Pokud zůstaneme zdravé.“ (úsměv)