Michal Janeček se v Prostějově narodil, hokejově vyrostl a dlouho za něj i hrával, po ukončení aktivní kariéry se následně stal trenérem mládeže v SK PV 1913. Momentálně vede klubové juniory, po vzniku mužského A-týmu eskáčka nově povede i tento dospělý výběr v Krajské lize 2023/2024.
* Jak celý projekt vnímáte?
„Co se týká složení mančaftu, máme to promíchané ze starších i mladších hráčů tak, aby ti ostřílení předávali zkušenosti mladým, pomáhali jim v hokejovém růstu a ukázali správný směr, jak mezi dospělými hrát. Všichni se do přípravy zapojili s velkou energií a motivací vybojovat si místo v kádru, což mě naplňuje dobrými pocity i optimismem.“
* Nakolik vysoké ambice v Krajské lize Jihomoravského a Zlínského kraje můžete mít?
„Když se podíváme na naše soupeře v soutěži, kterými budou Kroměříž, Uherské Hradiště, Břeclav, Boskovice, Uherský Brod, Blansko, Uherský Ostroh a Brumov-Bylnice, pro všechny je Krajská liga mužů momentálně stropem jejich snažení. A většina z nich se na působení v soutěži maximálně připravuje. V době, kdy jsem já před lety hrával krajský přebor za Grewis Plumlov, šlo z velké míry o hobby záležitost pro pobavení za párek a pivo. Když jsem ale teď nedávno byl na losování aktuálního ročníku soutěže v Brně, tak jsem zjistil, že od éry Plumlova se v Krajské lize spousta věcí dost změnila. Hlavně přístup většiny klubů šel hodně nahoru, jdou do toho s obrovskou vervou a nic nepodceňují. Pokud máme v kádru bývalé špičkové hokejisty, tak je tam mají i ostatní celky. Proto nás vůbec nečeká jednoduchá soutěž, žádná sranda. Naopak se musíme připravit na velice náročné boje.“
* Jak jste dávali dohromady hráčský kádr?
„Myšlenka vytvořit v našem klubu mužský A-tým poprvé vznikla někdy před rokem a půl. Od té doby jsem začal postupně oslovovat starší kluky hokejisty z Prostějova, nebo kteří za Prostějov dříve hrávali. A s radostí musím říct, že mě žádný z oslovených neodmítl, naopak všichni měli chuť do toho jít. Každý mi říkal: když to zorganizujete a zrealizujete, budu hrát. Takové odhodlání i nadšení starších borců mě ohromně povzbudilo, nakoplo. Následně se k těm ostříleným nabalovali o něco mladší hráči střední generace, velký prostor pochopitelně chceme dávat i našim mladíkům z juniorky. Navíc od začátku společné přípravy před polovinou srpna jsem měl spoustu telefonátů od různých hokejistů včetně známých jmen, co měli zájem do Prostějova přijít. Musel jsem je však odmítat, protože už tak máme soupisku více než třicetičlennou a kdybych takhle nabírali další a další borce odjinud, dostali bychom se třeba na padesátku i víc, což je nesmysl. Navíc prioritou je hrát s Prostějováky a dávat prostor mladým odchovancům našeho klubu, které rozhodně nechci odsouvat někam bokem. Právě naopak. Samozřejmě musí oni sami chtít, makat a dobrou prací si místo v mužském áčku zasloužit.“
* Můžete přiblížit přípravu, co už máte za sebou a ještě před sebou?
„Začali jsme devátého srpna, trénujeme dvakrát týdně. Nebo jednou za týden plus přípravný zápas, pokud zrovna máme přátelák. V prvním jsme porazili Blansko 6:3, na druhý pojedeme 6. září do Boskovic a generálkou na soutěž bude 13. září utkání v Moravské Třebové. Do Krajské ligy pak vstoupíme 16. září v Břeclavi, poprvé doma se představíme 28. září proti Uherskému Hradišti. Co se týká přípravy, mám z ní zatím příznivý dojem, kluci trénují s velkou chutí a v rámci možností velice dobře. Během sezóny budeme mít vždy dva tréninky týdně plus zápasy.“
* Co je pro první sezónu existence mužstva SK 1913 nejdůležitější?
„Za mě je to určitě zapracování co nejvíc našich mladých kluků, klubových odchovanců do mužského áčka. Já jsem v eskáčku zároveň trenérem juniorky, a proto jsem hráčům v ní sám říkal, že teď mají velkou šanci posunout se do A-týmu dospělých. Záleží jen na nich, jak budou k hokeji přistupovat a co všechno pro tuhle příležitost udělají. Například teprve sedmnáctiletý obránce Lukáš Kubík se jevil natolik dobře, že odehrál ve dvojici s Tomášem Houdkem přátelák proti Blansku a zvládl jej famózně. Momentálně tak s Lukášem počítám pro áčko, což je příklad ostatním.“
* V kolektivu máte řadu kamarádů a bývalých spoluhráčů. Netáhne vás to za nimi na led, ještě si také zahrát?
„Tyhle dotazy od kluků samozřejmě padly, a po pravdě bych si s nimi rád zahrál, cukání v nohách mám obrovské. (smích) Ale bohužel mám nějaké zdravotní problémy a na hraní to v mém případě už není. Ani v největší nouzi. Naštěstí kádr máme dostatečně široký, navíc mnohem důležitější bude obehrávat mladíky z juniorky. Ale jak říkám, oni sami musí chtít, potřebuji od nich zpětnou vazbu, vůli a odhodlání. Zatím jsou tihle mladí kluci úplně nadšení, že můžou být v jednom mančaftu s takovými zkušenými borci, v některých případech svými vzory. Kteří jim navíc radí a podporují je, což je super.“
* Nechybí na soupisce Petr Doseděl?
„S Pupou jsem samozřejmě taky mluvil, ale stejně jako třeba Michal Černý má padesát let a na rozdíl od ‚Benzina‘ už se na hraní úplně necítí. Přesto máme s Petrem nějaké plány, které zatím nechci prozrazovat. (šibalský úsměv) Rádi bychom je však v budoucnu uskutečnili. Prostějovští fanoušci totiž i na Pupovo jméno hodně slyší, populární mezi lidmi je obrovsky.“
