Již v průběhu minulé sezóny získali prostějovští házenkáři zkušenou a velice platnou posilu. Osmadvacetiletý Daniel Sikora má urostlou postavu i tvrdou střelu, navíc umí bránit, pro personálně jinak spíš strádající kádr Sokola II znamenal vítané oživení.
Svůj potenciál místy ukázal rovněž v neděli proti Ivančicím, ačkoliv mohl určitě nasázet více než tři branky. Není tak divu, že v exkluzivním interview pro Večerník byl kanonýr zklamaný.
* Více než čtyřicet minut jste s favoritem hráli zcela vyrovnaně. Čím se vám to dařilo?
„Musím říct, že jsme dokázali dobře posouvat míč při kontaktu se soupeřem a dostávat přihrávky do otevřeného prostoru. Náš výkon měl kvalitu, ale bohužel jen čtyřicet minut, nezvládli jsme dobrou hru udržet až do konce.“
* Co se potom stalo ve zbytku střetnutí?
„Nejvíc to, že jsme přestali proměňovat šance a soupeř naopak dával góly pořád dál. Připadalo mi to z naší strany v posledních dvaceti minutách už víc unavené, ale právě o tom to je, že někdy dojde energie. Podle mě asi šlo o rozhodující faktor, jinak jsme Ivančice klidně mohli porazit.“
* Hosté tedy vydrželi se silami – na rozdíl od vás – celý duel?
„Zase si nemyslím, že rozhodovaly jen fyzické síly, i když soupeř vydržel hrát stejně celých šedesát minut a spíš se ke konci ještě zlepšoval. Každopádně dělal méně chyb než my, v klíčových momentech si pomohl góly z několika rychlých protiútoků a taky se mu skvěle rozchytal brankář. Měl tam potom zákroky jako Galia v nejlepších letech.“ (smích)
* Dá se na vydařených čtyřiceti minutách proti silnému HK stavět do dalších utkání?
„Tak to nevím, tohle je v rámci taktiky otázka spíš na našeho trenéra. Aby se na zápas ještě jednou v klidu podíval a vzal z něj jak to dobré, na co můžeme příště navázat, tak to horší, co bude potřeba změnit.“
* Jak jste se vlastně ocitl v Prostějově?
„Hrával jsem třetí ligu za Suchdol nad Odrou a letos na jaře šel hostovat sem. V létě pak tým Suchdola zanikl, proto jsem do Prostějova přestoupil.“
* Můžete zkusit odhadnout potenciál současného Sokola II v druholigové soutěži?
„Z mého pohledu tady není vůbec špatný tým, naopak je v něm spousta hráčů s velice dobrými individuálními schopnostmi. Navíc kluci, kteří zde spolu hrají delší dobu, jsou na sebe zvyklí a sehraní. Což zatím vnímám jako svou největší slabinu, potřebuju si na kluky ještě více zvyknout. Abych i já byl s nimi lépe sehraný, víc se házenkářsky začlenil do kolektivu.“